Onkologové pokročili. Odhalili kořeny nejčastějších nádorů

Zdraví
28. 3. 2013 09:00
DNA se skládá z jednotlivých nukleotidů, které jsou označeny písmenky. Právě jejich sled rozhoduje o tom, jaké nemoci proděláme.
DNA se skládá z jednotlivých nukleotidů, které jsou označeny písmenky. Právě jejich sled rozhoduje o tom, jaké nemoci proděláme.

Unikátní evropský výzkum přinesl lékařům zabývajícím se léčbou rakoviny prsu, prostaty a vaječníků novou zbraň. Předním výzkumným ústavům se podařilo přesněji identifikovat genetické uspořádání a jeho chyby, které vedou k rozvoji rakovinného bujení. Poprvé v historii tak mají lékaři k dispozici téměř kompletní obrázek toho, co se musí v těle pokazit, než vznikne nádor.

V podstatě se jedná o takové "genetické přeřeknutí". DNA každého člověka se vyznačuje tím, že se skládá z různě poskládaných druhů nukleotidů. Každý nukleotid je pro přehlednost označen písmenkem (A, T, G a C). Různé poskládání těchto "písmenek" má za následek to, že jsme každý jiný, ale také to, že jsme náchylnější k některým druhům chorob.

Evropským vědcům pod vedení odborníků z Karolinska Institutet se nyní podařilo zjistit, jaká záměna nukleotidových písmenek vede k tomu, že se lidem začne tvořit nádor v prsu, na prostatě či v okolí vaječníků. Doposud totiž lékaři věděli jen o pár změnách na DNA, které k těmto rozšířeným zdravotním problémům vedou.

Zdravotní puzzle

Jak uvádí rozsáhlá studie publikovaná v časopisu Nature Genetics, je to poprvé, kdy lékaři drží v rukou téměř kompletní obrázek toho, jak rakovina v těle vzniká. Zatím onkologové dokázali rozlišit kolem dvaceti možných kombinací nukleotidů vedoucí k rakovině prsu, nyní se k nim přidalo dalších 49 možností. Podobně je na tom také rakovina prostaty, kterou může zapříčinit až 79 kombinací nukleotidových písmenek. 

Nezáleží totiž jen na tom, z kolika písmenek se DNA skládá, ale zejména, jak jdou tyto písmenka za sebou. Některé variace totiž genetickému "přeřeknutí" nahrávají a ulehčují ho. Toto poznání by mohlo lékařům ukázat, kdo patří do ohrožené skupiny. 

"Jsme skutečně na cestě k vynalezení testů, které by nám mohly pomoci s onkologickým screeningem a mohly by vést k nové léčbě," tvrdí jeden ze spoluautorů rozsáhlého evropského projektu Doug Easton z University of Cambridge.

Právě včasný záchyt pacientů je podle ředitele Masarykova onkologického ústavu v Brně Jiřího Vorlíčka oblast, na kterou by se měla veřejnost i odborníci zaměřit. Jen v Česku přichází každý druhý pacient v pozdním stadiu nemoci, kdy má menší naději na vyléčení. "Přitom onkologické poznatky slouží všem. Neexistuje jediný obor, který s onkologií nemá nic společného," tvrdí Vorlíček.

Další čtení

ilustrační foto

Pozor na houby. Loni umřeli dva lidé, skoro dvě stě se jich otrávilo

Zdraví
Aktualizováno: 2. 7. 2025 15:08
ilustrační foto

Trojice falešných zubařů vedla ordinaci. Učila se na internetu, vydělala miliony

Zdraví
18. 6. 2025
ilustrační foto

Na bílé plomby do zubů budou přispívat pojišťovny. Skoro tisícovku

Zdraví
12. 6. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ