Zdravotnictví
Onkoložka: Pacienti by měli vědět, kolik peněz stojí jejich léčba

Onkologičtí pacienti by podle Petry Tesařové z výboru České onkologické společnosti měli vědět, kolik stojí jejich léčba. Odborníci se obávají, že by české zdravotnictví brzy mohlo narazit na strop toho, co se může ze zdravotního pojištění hradit. Informované pacienty, kteří se neváhají o péči soudit, by tak systém podle přednostky Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jolany Těšinové nemusel unést. Pomoci by mohly platby péče jdoucí přímo za pacientem místo současných paušálů.

V Česku žije asi půl milionu lidí, kteří se s rakovinou léčili nebo žijí se zhoubným nádorem. Počty nových případů rakoviny rostou, klesá ale počet těch, kteří v důsledku nemoci zemřou. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu Jakuba Dvořáčka se tak z některých typů rakoviny díky lepší léčbě stávají v podstatě chronická onemocnění, se kterými pacienti žijí i desítky let.

Více lidí tak čerpá drahou onkologickou léčbu. "Pacienti jsou značně překvapeni, když jim řekneme cenu léku. Netuší, že jsou to statisíce i miliony korun," vysvětlila Tesařová. Lidé se podle ní brání spoluúčasti ve zdravotnictví, přesto ale vynakládají peníze na potravinové doplňky bez prokázaného léčebného účinku.

"Obáváme se, že bychom v nejbližší době mohli narazit na úhradový strop," dodala onkoložka. K tomu přispívají podle Těšinové i soudní rozsudky, které pacientovi přiznávají nárok na pojišťovnou nehrazenou léčbu. Podobně by mohly dopadnout i další spory, protože soudy musí přihlížet k předchozím podobným rozsudkům.

Podle Tesařové by mohla pomoci změna financování léčby tak, že by platby nebyly nemocnicím či ambulancím přidělované paušálně, ale šly by za konkrétním pacientem.

O tom, jestli bude lék hrazený z veřejného zdravotního pojištění, rozhoduje Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Výrobce ho ale musí do procesu přihlásit. Pokud ústav úhradu zamítne, může se pacient obrátit na pojišťovnu o výjimečné proplacení. Lékaři si stěžují, že jsou to oni, kdo musí pacientovi oznámit, že léčba existuje, ale pojišťovny ji neplatí.

"Neumím si představit, jak motivovat pacienta k léčbě, když mu říkáte, že lék, který je pro něj nejlepší, pojišťovna neuhradí," dodala Těšinová. Podle Dvořáčka se navíc rozhodnutí jednotlivých pojišťoven u konkrétních léků a diagnóz mohou lišit.

Pacienti navíc často přesně neví, jak financování českého zdravotnictví funguje. Dozvídají se to často až ve chvíli, kdy je jim sdělena závažná diagnóza. Ke zlepšení chce přispět webový portál Informace léčí vytvořený Asociací inovativního farmaceutického průmyslu spolu s Ligou proti rakovině. Přináší pohled odborníků i pacientů také formou videí.

"Vztah lékař a pacient nikdy nebude úplně rovnocenný. Důvodem je také míra informací o nemoci a její terapii. Pacient potřebuje dostatek informací, aby mohl uplatnit svoje právo aktivně ovlivnit průběh své léčby," vysvětlila Tesařová.