Nedostatek lůžek
Pacienti s Alzheimerem v Česku postrádají odbornou péči

Čtvrtina ze 150 tisíců pacientů s Alzheimerovou demencí potřebuje péči v odborném lůžkovém zařízení. Lůžek v nich ale je v Česku méně než dva tisíce. Většina péče tak je na bedrech rodin, řekl zakladatel a statutární zástupce sítě Alzheimercenter Aleš Kulich. Nemoc zasahuje nejvíc lidi mezi 60 až 85 lety věku, jde vlastně o zrychlené stárnutí mozku. Problém se bude se stárnutím populace vyhrocovat. V roce 2050 by počet nemocných v ČR mohl dosáhnout 225 tisíc.

"Požadavek na tuto péči víceméně pokryt není, poptávka je dramaticky vyšší než počet dostupných lůžek. Co lidé trpí, je docela nepředstavitelné. Je to obrovská zátěž, ničí to rodiny, a velké je trápení i pro samotné klienty, kteří odbornou péči nedostanou," řekl Kulich.

Síť Alzheimercenter volná místa dlouhodobě nemá. Jakmile se nějaké lůžko uvolní, je ihned obsazeno. Pacienti sice mohou být v nemocnici či LDN, pobyt tam je ale časově omezen, takže to není pro pacienta ani rodinu řešení. Podobné je to na gerontopsychiatrii, kterých je navíc v Česku nedostatek. Většina pacientů tak zůstává doma bez odborné péče za velmi nešťastných sociálních okolností, uvedl Kulich.

Síť Alzheimercenter poskytuje největší díl péče. Tvoří ji devět zařízení po celé republice s téměř tisícovkou lůžek, 65 procent nemocných je v nejtěžším stadiu choroby, 33 procent v pokročilém stadiu a dvě procenta v mírné formě, uvedla spoluzakladatelka sítě Jaroslava Jůzová s tím, že zjednodušovat poskytování péče jen na sociální oblast v pokročilém stadiu nemoci nestačí.

Problém podle předsedkyně Alzheimerovské společnosti Ivy Holmerové je zdravotní i sociální, Česko nemá koncepci této péče a stále nemá ani plán Alzheimer, který vláda slíbila.

Jůzová uvedla, že klienti Alzheimercenter dostávají nepřetržitou specializovanou péči, hlavně ošetřovatelskou, včetně různých druhů terapií a aktivit, jež postup nemoci zpomalí a nemocným umožní dožít důstojněji.

"Pro ty, kteří mohou ještě být v domácí péči, máme stacionáře a poradny, ve kterých se mohou rodiny poradit o všech aspektech péče. Problém ale je, že mnoho lidí Alzheimerovu chorobu nerozezná, její obraz je obecně zjednodušený do příznaků zapomínání, přitom je to pouze jeden z projevů," upozornila. Ku prospěchu nemocných by podle ní bylo, kdyby veřejnost věděla o nemoci co nejvíc. Jen tak se může dařit zachycovat ji už v prvních fázích a specializovanou léčbou rozvoj nemoci zpomalit.

Klienti za pobyt v Alzheimercentrech platí, dávají na to důchod, což je v průměru 11 tisíc korun měsíčně. Do zařízení putuje i jejich příspěvek na péči, který jim podle stupně závislosti na pomoci jiných může být přiznán až do výše 12 tisíc korun. Častá je finanční výpomoc rodiny. Zdravotní pojišťovny hradí, nebo by měly hradit zdravotní úkony, podle Kulicha to ale bývá problém. Zařízení se tak musejí často domáhat platby soudně.