Pacienti s rakovinou mají novou naději - nanočástice

Zhoubné nádory mají v budoucnosti ničit nanočástice, tedy zařízení pouhým okem neviditelná. A to zevnitř, přehřátím rakovinných buněk. Tato metoda, kterou připravují společně čeští a ruští vědci, by měla být daleko přesnější a pro pacienta šetrnější než klasické ozařování, chemoterapie či operace.

Základem nového způsobu boje s rakovinou je hypertermie, tedy zvýšení teploty těla nad běžnou mez. "Její podstatou je to, že se zhoubný nádor zahřeje na teplotu čtyřicet dva až čtyřicet pět stupňů Celsia, čímž dojde k jeho odumření," vysvětloval Petr Sáha, ředitel Centra polymerních materiálů Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, kde se soustřeďuje česká část výzkumu.

ČTĚTE TAKÉ: Olomoucký chirurg chce při šití ran využít nanotechnologie

Zničení nádoru přehřátím těla zní pro laika na první poslech jednoduše. Jenže pokud se organismus zahřívá zvenčí, hrozí poškození i zdravých tkání. Proto odborníci z České republiky vyvíjejí nanočástice, které by se cévami dostaly přímo do nádorů a zahřály je zevnitř. Samy o sobě jsou částice neškodné, vydávat teplo začnou až na popud z vnějšku. Tvoří je hlavně ferromagnetické materiály a díky tomu a dalším použitým látkám začne jejich teplota stoupat v přítomnosti elektromagnetického pole.

Nanotechnologie
V rámci tohoto oboru jsou vyvíjena zařízení, která by si člověk mohl pouhým okem jen těžko prohlédnout. Jejich rozměry se totiž počítají v nanometrech, tedy miliardtinách metru. Například lidský vlas má průměr zhruba 200 tisíc nanometrů.

Praktické zkoušky vlivu nové léčby rakoviny na lidské tkáně už probíhají, ale zatím pouze ve zkumavce. "V prvotní fázi jsme testovali vliv na buňky rakoviny kůže a získané výsledky se jeví slibně. Chystáme se pokračovat s výzkumem na dalších typech lidských buněk," popisoval zlínský profesor Sáha průběh zkoumání. Aby se mohly ferromagnetické nanočástice začít používat v praxi, bude samozřejmě nutné vyzkoušet jejich účinky také na živých organismech. Kdy k tomu dojde, vědci ještě netuší. "Snažíme se však, aby první testy proběhly v co nejkratší době," zdůraznil Sáha.

Ruští odborníci z Ruského výzkumného centra pro radiologii a chirurgické technologie a z Federální agentury pro vyspělou technologii ve zdravotní péči v Petrohradě zkoumají účinky vysoké teploty na zhoubné nádory již od devadesátých let dvacátého století. "Na myšlenku zabývat se touto problematikou nás přivedly jejich úspěšné experimentální výsledky v léčbě nádorových onemocnění ledvin. Jejich výzkum přinesl cenné informace a zkušenosti, ze kterých dále vycházíme při našem výzkumu," uvedl zlínský profesor. A spojení českých nanotechnologií a ruských poznatků o vlivu teploty na zhoubné nádory by tak mělo přinést novou naději pacientům s rakovinou.

Američané přišli se zlatými nanoklecemi

Rovněž američtí vědci zkoumají možnosti zahřívání nádorů nanočásticemi. Ty mají být ze zlata, a jejich teplota se bude zvyšovat s pomocí laseru. Vědecký tým z Washingtonovy univerzity v St. Louis vytvořil zlaté krychličky s pórovitými stěnami o velikosti viru, které nazval nanoklece. Ty doputují krevním řečištěm do nádoru a laser pak rozvibruje volné elektrony v atomech zlata, což nanoklece zahřeje.

Američané již otestovali zlaté nanočástice na myších, zatím však jen s malým úspěchem. Pouze nepatrná část nanočástic se dostala přímo do nitra rakovinného bujení a nádory byly jen poškozeny. Vědci ze St. Louis proto budou nyní hledat způsob, jak zlaté nanoklece nasměrovat přímo na zhoubné nádory.

Ilustrační foto: Robert Sedmík, archiv Týdne