Pro někoho je to noční můra, která se může skutečně stát. Během operace se probudí každým rokem tisíce lidí. V některých případech to zkomplikuje operaci, jindy pacienti zůstanou paralyzováni a zážitky z vlastní operace jim způsobí trauma. Řada lékařů se proto snaží přijít na způsob, jak efektivněji uspávat ošetřované.
Neurologové na celém světě se zřejmě shodnou na tom, že je potřeba lépe prozkoumat fungování lidského mozku při podání anestezie. Paradoxně k novým poznatkům by lékařům mohla pomoci stará technologie. Již od 30. let je známo, že aktivitu mozku je možné zaznamenat pomocí elektroencefalogramu neboli EEG.
Tato technologie zachycuje elektrické signály produkované mozkem pomocí elektrod připevněných na oholené hlavě. Přestože v moderních operačních sálech jsou EEG běžně dostupné, současné přístroje nedokáží rozlišovat jednotlivé úrovně vědomí.
Z tohoto důvodu se odborníci z Massachusetts Institute of Technology rozhodli vyvinout přístroj, který by dokázal rychle zaznamenat i drobné odchylky. Lékaři oslovili skupinu dobrovolníků, kterým podávali různé druhy anestetik a přitom zaznamenávali, jak se mění jejich mozková aktivita. "Získané poznatky umožní anesteziologům lépe distribuovat léky, takže bude docházet méně často k předávkování a k poruchám vnímání," píše spoluautor studie Emery Brown v odborném časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences. Největší riziko problémů mají zejména děti a starší lidé.
Jméno jako poslední
Vědci podávali dobrovolníkům anestetikum po malých dávkách a zkoumali jejich reakce v různých stupních vědomí. To je při klasické operaci nemožné, protože pacienti dostanou dávku léků najednou, což změní funkci jejich mozku příliš rychle na to, aby byl lékařský přístroj schopen zaznamenat drobné rozdíly ve vnímání.
Výsledky ukázaly, že lidé nejdříve přestávají reagovat na neurčité zvuky, naopak nejdéle slyší své jméno. Teprve až poté, co přestanou reagovat na jméno, změní se amplituda jejich mozkové aktivity a jsou skutečně v bezvědomí. "Asi tak 15 minut před tím, než se člověk začne probouzet, nastane zlomová fáze, kterou lze zachytit. Je to znamení, že se čas krátí a pacient přichází k sobě," píše Brown.
Američané nejsou jediní, kdo se o tento problém zajímá. K podobným výsledkům přitom došli již francouzští kolegové, kteří zkoumali stupně vědomí v souvislosti s epilepsií. Lékaři na klinice v německém Halle se zase snaží odhalit předčasné probuzení pacienta s pomocí elektrické aktivity svalů v oblasti jícnu. I když jejich výsledky nedosahují stoprocentní úspěšnosti, může to přinést zajímavé poznatky, které změní dosavadní anesteziologickou praxi.
