Pákistánci podlehli módě transplantace vlasů

Muhammad Šahíd byl sice docela pěkný hoch, ale jeho kštice byla prořídlá. Když si jeho bratranec nechal transplantovat vlasy, nevydržel dlouho a běžel na stejnou kliniku, aby si, jak věřil, zajistil šťastnější život. V Pákistánu jsou totiž muži, kteří nemají vlasy a vousy, vystaveni posměchu.

V rušných ulicích Péšávaru na severozápadě země, který je křižovatkou nelegálního obchodu s Afghánistánem a základnou talibanských rebelů, se to jen hemží obřími plakáty popových hvězd a předních hráčů kriketu, jejichž hlavy dříve hyzdila pleš, dnes se však zeširoka usmívají. Pyšní se svou novou mužností, která se jim prý vrátila po transplantaci vlasů.

"Když jsem viděl, jak bratranec po operaci vypadá, byl jsem nadšený. Řekl jsem si, že to chci taky," říká třicátník Muhammad, který se chystá nastoupit na místní kliniku.

V Pákistánu je ochlupení synonymem mužnosti, a to do té míry, že si někteří talibanští povstalci kupují přípravky dodávající vysoký lesk jejich knírům a hřívě. Holohlaví mají smůlu, říkají jim gandža, což je synonymum málo záviděníhodného nedostatku.

"Když na Západě někomu řeknete, že je plešatec, nic si z toho nebude dělat. Když však v Pákistánu někoho nazvete gandžou, je to urážka. Zde se holohlavým vysmívají a stigmatizují je," říká doktor Humajún Mohmand, průkopník transplantace v zemi.

Počátkem tohoto tisíciletí založil doktor Mohmand s několika dalšími kolegy první vlasové kliniky. Transplantace vlasů však zpočátku mezi lidmi populární nebyla, neboť se jí obávali.

Během let se technika zlepšila a operaci začaly podstupovat známé osobnosti. Koncem roku 2007 se do země vrátil premiér Naváz Šárif, kterého osm let předtím svrhl generál Parvíz Mušaraf, a na hlavě měl novou kštici.

"Od té doby, co si nechali transplantovat vlasy Naváz Šaríf a jeho bratr Šáhbáz Šaríf, se to stalo velmi populární. Dříve měli lidé strach, aby jim operace nezpůsobila rakovinu nebo infekci mozku," směje se doktor Favad Amír na své klinice v Péšávaru, kde na něho čekají pacienti žádostiví bujného porostu na hlavě.

A s transplantacemi se roztrhl pytel. Doktor Humajún Mohmand od roku 2006 odoperoval 8 tisíc lidí, zatímco v předchozích pěti letech jich bylo jen tisíc.

V této dosud konzervativní společnosti, kde se ještě dojednávají sňatky předem mezi rodinami, panují obavy, že by částečná nebo úplná ztráta vlasů mohla zabránit uzavření manželství.

"Jedna z mých klientek přišla o hodně vlasů a dvakrát či třikrát jí kvůli tomu ztroskotal sňatek. Dvakrát jsem ji operoval. Jednou pak za mnou přišla, dojetím plakala a zvala mě na svatbu. Vrátil jste mi život, prohlašovala," uvádí Mohmand.

Dnes je v Pákistánu nejméně 120 klinik transplantujících vlasy. Operace tu na levnějších klinikách stojí 400 až tisíc dolarů (8800 až 22 tisíc korun), na těch nejlepších až 6 tisíc dolarů (132 tisíc korun). To je mnohem méně než na Západě, ale pro většinu Pákistánců je to i tak obrovitá částka.

A netransplantují se jen vlasy. Pákistánský lékař Ásif Šáh líčí, jak transplantoval holobradým pacientům vousy. "Chtěli mít vousy z náboženských důvodů, neboť na vous se pohlíží jako na známku zbožnosti," říká.

Favad Amír vzpomíná, jak ho na klinice navštívil syn jednoho předního Talibance, který trpěl tím, že mu na bradě rašilo jen několik chlupů, zatímco jeho přátelé měli pěkné vousy.

"Jeden doktor se ho snažil přesvědčit, aby se nedával operovat, že jeho řídký vous je takový, jaký mu dal Bůh. On ale prohlásil, že chce mít vous jako prorok Mohamed. Transplantovali jsme mu na tvář vlasy a za půl roku měl pěkný vous a zářil štěstím," říká lékař.