Ničí víc indonéskou džungli, nebo cévy českých strávníků? Je to zabiják, nebo jen neškodný produkt? Odpůrci palmového oleje jsou stále hlasitější, přidávají se k nim výživoví poradci a minulý týden třeba i ostravská zoo.
Pro teenagery, kterým není lhostejný osud modré planety, je to téma číslo jedna. A pokud jste rodičem náctiletého studenta, jenž touží spasit svět, očekávejte průvan v lednici a špajzu. Produkty, které obsahují palmový olej, pak nemilosrdně skončí v popelnici. Problém je, že domácí zásoby se takto ztenčí na minimum. Palmový olej je totiž obsažen téměř v každé potravině a též v mýdlech nebo šamponech. Veřejnost to s úžasem zjišťuje až nyní, kdy Evropská unie nařídila výrobcům uvádět na etiketách druh rostlinného oleje, který byl použit v receptuře. Dosud totiž stačilo nevinné označení, že výrobek obsahuje rostlinný olej či tuk.
Palmový olej skutečně stojí za ekologickou katastrofou, která se odehrává v Indonésii, jež je největším světovým producentem oleje z palem. Zemi sužuje apokalyptický požár, zprávy z Indonésie se ale v českých médiích téměř neobjevují. V minulém týdnu třeba viditelnost v některých tamních městech klesla kvůli kouři na pouhých třicet metrů, nemocnice hlásí na půl milionu případů respiračních problémů a desítky mrtvých. A kromě lidí umírají i zvířata, třeba orangutani.
Palmový olej je v Česku také často líčen jako postrach cévního systému, řízek usmažený na tomto druhu oleje je prý šestkrát škodlivější, než když se smaží na oleji řepkovém. Nic ale není tak jednoznačné. Fritování v jakémkoliv druhu oleje je totiž zdraví škodlivé, nejlepší prevencí je nesmažit. A navzdory záplavě zpráv o škodlivosti "palmového nebezpečí" v podobě ztuženého rostlinného tuku má palmový tuk lepší vlastnosti než ty z tuzemských rostlin. "Ještě před patnácti lety jsme v Česku téměř výhradně používali ztužené rostlinné tuky z řepky, slunečnice či jiných olejů, které ale obsahovaly z hlediska výživy velmi nevhodné trans mastné kyseliny," vysvětluje časopisu TÝDEN profesorka Jana Dostálová z Vysoké školy chemickotechnologické v Praze, uznávaná kapacita v oborech technologie tuků a analýzy potravin.
Trans mastné kyseliny jsou skupinou tuků s nepříznivým účinkem na organismus, vznikají při ztužování olejů a mimo jiné zvyšují cholesterol v organismu a urychlují aterosklerózu. Zdravotnické organizace proto výrobce dlouhodobě vyzývaly ke snížení těchto tuků v potravinách a na počátku milénia Evropa skutečně hromadně nahradila ztužování místních olejů zdravějším palmovým olejem. Producenty to ani moc nebolelo, palmový olej je až o polovinu levnější, takže se postupně dostal prakticky do každé potraviny. Původně dobře míněná změna ale urychlila už výše popisovanou ekologickou katastrofu v jihovýchodní Asii, především v Indonésii.
Palmový olej obsahují skutečně téměř všechny margaríny (od Perly přes Heru po Ramu) a kvůli tomu i náplně do cukrovinek (od Horalek a Tatranek po Kofilu, Nutellu i tradiční Petráčkovy hořické trubičky), čokolády (od Studentské pečetě po Milku) i polévkové bujony a sáčkové polévky, polotovary všeho druhu, zmrzliny a další výrobky. A bohužel i potraviny, k jejichž přípravě stačí místo ztuženého tekutý olej, láce prostě zvítězila, takže třeba i většina chipsů nebo brambůrek se smaží na palmovém oleji.
Palmový rostlinný tuk přitom sám o sobě není ztělesněním zla. "Palmový tuk je jednoznačně zdravější než tuky s trans mastnými kyselinami z řepky nebo slunečnice. Záleží ale, jak se na celý problém díváte. Jestli z hlediska zdraví evropské populace, nebo z pohledu globální ekologické situace," přemítá profesorka Jana Dostálová. Jasnou odpověď, zda palmový olej patří do evropské kuchyně, proto zatím nemá. "Doufám, že v brzké budoucnosti bude možné palmový olej nahradit domácími tuky a oleji technologicky zpracovanými tak, aby neobsahovaly trans mastné kyseliny a nebyly příliš drahé," věří, že chemici a tukový průmysl mohou indonéskou katastrofu minimálně zbrzdit.
* Proč je palmový tuk obsažen i v tradičních plněných Hořických trubičkách, které jsou evropsky chráněnou značkou a dříve byly vyráběny bez palmového olej?
* Jak funguje tuzemská Koalice proti palmovému oleji?
* Proč do koalice vstupují české a moravské zoologické zahrady?
* Proč se o indonéské ekologické tragédii tak málo píše v českých novinách? Může za to Babišovo potravinářské impérium?
ODPOVĚDI NEJEN NA TYTO OTÁZKY NAJDETE V NEJNOVĚJŠÍM VYDÁNÍ ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 7. PROSINCE 2015.
