Od soboty platí povinnost uvádět na obalech potravin i v jídelníčcích v restauraci přítomnost alergenních látek. Tento krok vyvolal debaty, zda je takové nařízení opravdu potřebné, nebo jde jen o další ze zbytných nařízení Evropské unie. Na názor jsme se zeptali nutriční poradkyně Tamary Starnovské.
Myslíte, že povinnost označovat alergeny na obalech potravin je přínosná?
Ano, nelze bezpečně odhadnout, zda prodávaný výrobek může některé alergeny obsahovat. Je proto důležité, aby na případné riziko byl spotřebitel upozorněn na obalu.
Neznají lidé trpící potravinovou alergií inkriminované potraviny a nevyhnou se jim v obchodě?
U mnoha potravin to nelze odhadnout (například informace o obsahu modifikovaného škrobu vám nic neřekne o tom, zda jde o "rizikový" škrob z pšenice, či "bezpečný" bramborový.
Jaký je rozdíl mezi intolerancí a alergií a proč je alergie tolik nebezpečná?
Intolerance (nesnášenlivost) je podstatně častější než alergie. Projevy jsou obvykle zažívací - nadýmání, nevolnost, průjem. Obvykle se projevy intolerance objeví později po konzumaci (několik hodin až dní).
Alergická reakce je velmi rychlá - obvykle několik minut, nejpozději pár hodin. Příznaky jsou jiné než u intolerance - kožní (kopřivka, svědící ekzém), zažívací (nevolnost, zvracení, průjem), dýchací (rýma, kašel, astma, otoky dýchacích cest). Alergická reakce může při extrémní reakci organismu způsobit i smrt.
Co přesně znamená pojem alergen?
Je to látka, která u vnímavých jedinců vyvolá imunitní reakci (tzv. alergii či alergickou reakci). Nejčastějšími alergeny jsou složky pylových zrn, plísní, zvířecí srsti. Z potravinových alergenů pak sója, ořechy, u dětí bílkovina kravského mléka.
Kolik Čechů trpí potravinovou alergií a může se toto onemocnění objevit až v průběhu života?
Číslo nevím, mluví se o cca 2,5 % osob. Ano, může se objevit v průběhu života. Například při opakované zátěži alergenem či při konzumaci rizikové potraviny při oslabení organismu (například po viróze).
