Poruchy spánku postihují až 30 procent dětí. Některé, jako náměsíčnost či noční děsy, s věkem vymizí. Jiné, například narkolepsie, kdy pacient během dne upadá do krátkého spánku, v dětství teprve vznikají. Častá je u dětí také kombinace poruch nočního spánku se zvýšenou únavou a ospalostí ve dne, řekla dnes novinářům profesorka Soňa Nevšímalová z neurologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice.
Upozornila, že nekvalitní spánek má za následek zhoršení paměti, soustředění a abstraktního myšlení, přispívá ke zhoršení školního prospěchu. Podílí se na poruchách chování, změnách nálad a emocí.
"Nedostatek hlubokého delta spánku vede k poruchám imunity a k častější nemocnosti. V důsledku nedostatečné tvorby růstového hormonu, který je vázán na hluboká stadia spánku, může dojít i ke zpomalení růstu," varovala profesorka. Poruchy dýchání ve spánku mohou být spojeny s rizikem pozdějšího rozvoje nemocí srdce a cév.
Zvýšená denní spavost u dětí je podle Nevšímalové často přehlížena nebo považována za lenost, nedostatek inteligence a motivace. Diagnostickým problémem podle ní bývají poruchy střídání spánku a bdění, takzvaného cirkadiánního rytmu - zejména jde o syndrom zpožděného usínání. "Důsledkem je obtížné probouzení, pozdní příchody do školy, únava a ospalost při vyučování. Při nejasných poruchách bdělosti je vždy nutno zvážit i drogovou závislost," dodala.
Klinický výzkum poruch spánku u dětí a dlouhodobé sledování těchto nemocných má na neurologické klinice VFN více než třicetiletou tradici. Specializovaná spánková laboratoř, kde se vyšetřují poruchy spánku, funguje v nemocnici 60 let. Vznikla jako jedno z prvních takto specializovaných pracovišť na světě.
