Obyvatelé Prahy trpí ve srovnání s jinými regiony v Česku méně na nemoci oběhové soustavy a vysoký tlak. Naopak výrazně hůře jsou na tom v případě chorob dýchací soustavy, což souvisí s velkým zatížením automobilovou dopravou. Nadprůměrné množství Pražanů také trpí diabetem, zhoubnými nádory či Alzheimerovou chorobou. Problémem metropole jsou i drogově závislí. Na semináři k pražskému zdravotnictví to uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. Informace vycházejí z aktuální analýzy, kterou ústav zpracoval.
Data získal z nově spuštěných zdravotnických registrů fungujících v rámci Národního zdravotnického informačního systému. Ústav srovnával všechny oblasti pražského zdravotnictví s ostatními regiony České republiky.
"Praha je skutečně prokazatelně méně zatížená chorobami oběhové soustavy," uvedl Dušek. Z pozitivních zjištění zmínil také fakt, že u Pražanů jsou méně časté vážné úrazy končící hospitalizací nebo smrtí, a to včetně dopravních. Celkové množství úrazů je ale naopak vyšší než v ostatních krajích. U mladších lidí větší množství lehčích úrazů souvisí se sportem, úrazovost je vyšší i mezi důchodci. Obyvatelé metropole mají také nejméně pracovních neschopností.
Celkově podle Duška nevypadá situace v metropoli z hlediska zdraví obyvatel úplně pozitivně. "Negativa z epidemiologického hlediska převažují nad pozitivními nálezy," uvedl. Dodal, že i tak Pražané vnímají svůj zdravotní stav pozitivněji než zbytek republiky.
Největším problémem, na který při analýze dat pracovníci ÚZIS opakovaně naráželi, byl nadprůměrný výskyt nemocí dýchací soustavy. "Astmatu je v Praze téměř dvakrát více než ve zbytku republiky," řekl ředitel. Dodal, že je nasnadě souvislost se zplodinami z automobilové dopravy, která je v Praze nejvyšší v zemi. Metropole je rovněž českým rekordmanem z hlediska počtu problematických uživatelů drog, kteří se sem stahují z celé republiky. Pražané také výrazně více trpí vážnými psychiatrickými poruchami.
Řešením by bylo zvýšení natality
Problém do budoucna může podle zjištění ústavu představovat demografický vývoj. V Praze ženy odkládají porod do poměrně vysokého věku a v 90. letech se výrazně propadla porodnost, což se v budoucnu projeví stárnutím populace. Kolem roku 2030 podle Duška začne narůstat počet lidí starších 65 let, což přinese dramatický nárůst onkologických a dalších vážných onemocnění. V současné době se v metropoli rodí více dětí, než je úmrtnost, tento stav je nicméně podle prognóz ÚZIS dočasný. Další obyvatelé v Praze přibývají stěhováním.
Kvůli očekávanému stárnutí populace by se pražský magistrát měl podle ředitele zaměřit zejména na posilování lůžek pro následnou a dlouhodobou péči. I když je v Praze celkový počet lůžek nejvyšší v republice, jde zejména o nemocnice. Například onkologičtí pacienti tak musí dlouhodobě zůstávat v nich, protože v jiných zařízeních není místo. Problémem je i kapacita sociálních služeb, například v případě domovů pro seniory poptávka až trojnásobně převyšuje nabídku.
