Sklenka vína pro večerní pohodu, pár piv s kamarády, panák na kuráž... Kdo by to neznal? I proto se těší takové oblibě každá další zpráva o „prospěšnosti" alkoholu. Z rozmanitých výsledků vědeckého výzkumu si však každý může vybrat, co se mu hodí - zapřisáhlý abstinent i notorický pijan. Jak tedy korigovat tyto a další mýty o alkoholu?
Rozsáhlá studie vědců z Texaské a Stanfordské univerzity ukazuje, že abstinenti umírají dříve než umírnění konzumenti alkoholu. Zpráva obletěla svět rychlostí blesku, jeden z českých zpravodajských serverů si dokonce dovolil odvážný titulek „Pijáci žijí déle" s podtitulkem „Abstinence je nezdravá, zjistili vědci".Podobné studie se objevují už mnoho let, kritici je však dosud odmítali s poukazem, že mezi abstinenty je řada bývalých alkoholiků se zničeným zdravím, mnozí přísní abstinenti mohou být také výjimeční i v dalších věcech, které délku života zkracují.
Jenomže studie, o níž je řeč, vzala všechny tyto námitky v potaz. Vědci dvacet let sledovali 1824 dospělých, jimž bylo na počátku výzkumu mezi 55 a 65 lety. Analýza zahrnovala informace o jejich zdravotním stavu, počtu přátel a intenzitě vztahů, výskytu deprese, fyzické aktivitě a dalších důležitých faktorech. Přesto se ukázalo, že úmrtnost mezi těžkými pijáky byla o 45 procent vyšší než mezi mírnými konzumenty (méně než tři drinky denně), ale úmrtnost abstinentů byla vyšší o plných 51 procent!
Pravda o alkoholu. Ale která?
Zdá se tedy, že na zdravotní prospěšnosti umírněného pití opravdu něco je. Lze tedy vylepšit známé lidové „moudro" Pil, umřel. Nepil, umřel taky na Pil, umřel. Nepil, umřel dříve? Je však třeba mít na paměti i další rizika spojená s konzumací alkoholu, která studie mohla zanedbat.
Jistě, existují hodnověrné důkazy, že alkohol v malém množství prospívá srdci a cévám. Ale statistické údaje se mohou krutě minout se skutečným životem: někomu alkohol život prodlouží, protože ho ochrání před infarktem, zato jiného člověka se srdcem zdravým jako řípa zabije předčasně, protože u něho vyvolá rakovinu nebo selhání jater.
Pít méně a častěji. Ale co?
Podle celorepublikového průzkumu, jehož výsledky letos na jaře zveřejnilo pražské Psychiatrické centrum, má se závislostí na alkoholu problém 550 tisíc Čechů. A podle údajů Světové zdravotnické organizace jsme ve spotřebě alkoholu na prvním místě v Evropě; následují Estonci, Irové a Francouzi. Pravidelný přísun malého množství alkoholu však má na organismus jiný efekt než jednorázová masivní intoxikace.
*Co na pomůže kocovinu?
*Proč je Japoncům po pivě dřív zle než Čechům?
*Jak poznat závislost?
Celý článek najdete v časopisu TÝDEN, který vychází 20. září 2010.
