Zdraví
Přišel čas zimních depresí

S nedostatkem slunečního svitu se obtížně vyrovnává až šedesát procent populace, část lidí dokonce trpí takzvanou zimní depresí. Jak se s patologicky špatnou náladou přicházející po bujarých novoročních oslavách vyrovnat?

To, že v zimě klesá elán a zpomalují se všechny aktivity, vnímali lidé už v dávných dobách. Až v posledním desetiletí ale čeští vědci z Národního institutu duševního zdraví popsali poruchu, která se projevuje výkyvy nálad a depresemi. Označuje se anglickou zkratkou SAD (sezonní afektivní porucha), říká se jí také zimní deprese. Začíná v zimě a končí na jaře, přičemž pro mnohé je krizový přelom ledna a února, tedy období, kdy v našich končinách svítí sluníčko nejméně v roce.

Právě jeho nedostatek je hlavním spouštěčem poruchy. "Sluníčko je takzvaný Zeitgeber - udavač času -, který řídí čas, jenž synchronizuje náš biorytmus. Tam, kde je slunce málo, se naše systémy mohou dostat do nepořádku a hrozí nástup deprese," říká Jiří Raboch, přednosta Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Průměrná délka přímého slunečního svitu bývá v lednu kolem 40 hodin (v dubnu i třikrát více). Loni v lednu se podle Českého hydrometeorologického ústavu nejméně paprsků ukázalo v Chebu - za celý měsíc tam slunce svítilo pouhých 24,1 hodiny, což je průměrně asi hodinu denně. Spisovatel Ota Pavel, jehož deprese trápily, k tomu na základě vlastních zkušeností napsal: "Slunce je velký žlutý prášek od nebeských psychiatrů."

Trpí hlavně ženy

Příznaků poruchy může být řada a nemusejí se vyskytovat všechny současně, o to těžší je pro lékaře poruchu rozpoznat. Na rozdíl od lidí s jinými typy depresí netrpí tito pacienti nespavostí či úbytkem na váze, naopak: jedí více, hlavně sacharidy, nejčastěji v podobě tučných sladkostí, které jim mají dodat chybějící energii. Postižení více spí, méně se zajímají o sex, svůj stav popisují coby hibernaci či život v zámotku. Někteří si podle svých slov připadají doslova omámeni - jako medvědi v zimním spánku.

S nedostatkem světla se podle odborníků hůře vyrovnává až 60 procent české populace. V roce 2011 bylo u nás poprvé zaznamenáno přes sto tisíc léčených pacientů, trpících je ale podle odhadů několikanásobně více, možná až šest set tisíc. SAD více postihuje ženy, objevuje se u nich až čtyřikrát častěji. "Ženy obecně jsou k depresím náchylnější. Nehledejte v tom žádný důvod, prostě je to tak geneticky dáno. Muži zase umírají o osm let dříve. Zvláštní kompenzace, že?" řekl v rozhovoru pro TÝDEN psychiatr Radkin Honzák. Porucha nejvíce postihuje dospělé mezi dvacátým a čtyřicátým rokem, může se ale vyskytnout i u dětí. U nich se nejčastěji projevuje smutkem, únavou a podrážděním, které doprovází snížená schopnost soustředění, a tedy i zhoršený prospěch.

Léčba světlem

Lidem citlivým na nedostatek slunce odborníci doporučují speciální lampu s intenzivním bílým světlem a výkonem alespoň 10 tisíc luxů. Pro představu - běžné osvětlení vnitřních prostor mívá 300-500 luxů, zatažená obloha zhruba 3000 luxů, ovšem za slunečného letního dne dosahuje světlo hodnoty až 120 tisíc luxů. Fototerapie bývá nejúčinnější ráno. Ideální je umístit lampu do kuchyně a v klidu u ní posnídat.

Důležitá je také tělesná aktivita, třeba cvičení nejlépe okamžitě po rozednění. Stačit může i půlhodina svižné chůze do práce. Pomáhá také vyvážená strava a omezení pití kávy i dalších kofeinových nápojů. Účinná je rovněž chvilka na čerstvém vzduchu. I když počasí není ideální, úroveň přirozeného světla je venku vyšší než v místnosti. V nejhorších případech se zimní deprese léčí medikamenty.