Fyzioterapie
Proč vás bolí záda? Každý čtvrtý Čech potřebuje léčbu

Zhruba každý čtvrtý Čech potřebuje léčbu rehabilitační a fyzikální medicínou, z toho ročně 1,5 milionu kvůli páteři či kloubům. Zdravotní pojišťovny dají za rehabilitaci ročně kolem šesti miliard korun. V registru je na 8000 fyzioterapeutů, na počet obyvatel je Česko v Evropě zhruba ve středu možností. Dlouhodobě ale potřeba této péče roste a podle Unie fyzioterapeutů hrozí, že její dostupnost kvůli nedostatku odborníků klesne.

"Počtem jsme ve středu, kvalitou se blížíme, nebo i přesahujeme západní země, minimálně vzděláním a dostupností fyzioterapie, protože je značný podíl úhrad ze zdravotního pojištění," řekl prezident Unie fyzioterapeutů Vladan Toufar. Severské země či Německo mají 100 až 150 fyzioterapeutů na 100 tisíc obyvatel, ČR kolem 80, podobně jako Rakousko. Hůř na tom jsou například Slovensko, Polsko či Maďarsko.

Vyšší výdělky v zahraničí

Se stárnutím populace, tlakem na kratší pracovní neschopnost a snahou o zlepšení životní pohody potřeba fyzioterapie roste. Podle Toufara je otázkou, zda se podaří zajistit dost fyzioterapeutů a zaplatit je. Stále víc jich odchází po vysoké škole do ciziny nebo do fitness center či farmaceutických firem, kde si vydělají víc. "Takže i tato profese by potřebovala zvýšit platy, třikrát po sobě o deset procent, vedle toho se musí řešit pracovní přetížení," podotkl.

Fyzioterapeuti jsou v nemocnicích, ambulancích, lázních, rehabilitačních ústavech, podmínkou je vysoká škola a 200 hodinový kurz. Myoskeletální medicína, jíž dal základ tvůrce moderní funkční diagnostiky a léčby onemocnění pohybového systému Karel Lewit, od jehož narození uplynulo 25. dubna sto let, patří dnes do každého pracoviště fyzioterapie.

Léčit příčinu, ne pouze důsledek

Fyzioterapeutka Renata Léblová z Centra komplexní péče Dobřichovice, kde Lewit na sklonku kariéry působil, řekla, že základem lewitovského přístupu je najít skutečnou příčinu problému a řešit ho, aby se neléčil jen důsledek. Lewit používal techniky mobilizace a manipulace. Jde o léčbu funkčních poruch, kdy některé svaly nepracují ideálně, jsou přetěžované vadným pohybovým stereotypem, ale není ještě poškozena struktura, například kost.

"Toto je pro počínající stárnutí, kdy už člověk není úplně mladý a páteř je přetěžována. Je tam spousta kostí, máme málo pohybu, takže svaly nemáme valné, nebo zase děláme takové pohyby, že si je přetěžujeme," řekl Lewitův spolupracovník Jan Pfeiffer.

"Funkční změny jsou vratné, cvičením, uvolněním, mobilizací se stav upraví. Je to taková detektivka, musíme se dívat na celého člověka, nedá se oddělit psychika, protože i to, jak se člověk cítí, se odráží v držení a pohybu těla," řekla Léblová. Tento pohled je rozvinutím Lewitova přístupu.

Bolesti páteře trápí 80 procent dospělých a tři čtvrtiny dětí. Zdravotní pojišťovny hradí fyzioterapii do limitu, pokud chtějí klienti víc, musí si připlatit. Podle praktického lékaře Jana Jelínka, v jehož ordinaci pacienti s bolestmi páteře tvoří čtvrtinu, většině stačí to, co hradí pojišťovny. Fyzioterapie uleví od akutních bolestí a oni se naučí, co mají cvičit.

"Fyzioterapie nenahradí zdravý životní styl. Jenom by měla něco navodit, a pak to ten člověk dělá sám, anebo je to zbytečné," shrnul.