Každá bojová počítačová hra nemusí u dětí a dospívajících probudit chuť ubližovat ostatním. Nové americké výzkumy naznačují, že hraní se spoluhráčem může částečně měnit postoj k agresivitě a zmenšovat negativní dopad násilné hry.
"Říct, že počítačová hra obsahující násilí je vždy špatná, je příliš zjednodušující a nevystihuje to realitu," tvrdí spoluautor výzkumu a odborník na komunikaci z Ohio State University David Ewoldsen. Se svými kolegy již několik let zkoumá vliv počítačových her na mladé lidi a výsledky svých studií nyní zveřejnil v odborných časopisech Communication Research a Cyberpsychology, Behavior and Social Networking.
Ve výzkumech porovnávali chování 180 studentů, když hráli násilnou počítačovou hru sami a s partnerem, se kterým museli spolupracovat. Vědci měřili míru jejich agresivity a poté v kolektivních hrách s hádankami zkoumali, zda se změnila jejich ochota spolupracovat s ostatními.
Ve všech případech se potvrdilo, že lidé, kteří hráli počítačové hry, dokázali spojit síly i s jedinci, které do té doby vnímali jako rivaly. Navíc se částečně zmenšila jejich nenávist vůči okolí. Pro tento případ vědci využili studenty ze soupeřících škol z jednoho města. V praxi by podle odborníků mohla tato forma spolupráce pomoci soupeřícím sourozencům, kteří k sobě hledají cestu.
"Pokud hrajete hru, kde spolupracujete s někým, koho nemáte rádi, změní to vaše představy o něm. Jste překvapeni, že spolu dokážete vyjít a společně něco zvládnete," tvrdí spoluautor studií John Velez.
Hráči sice celou dobu hrají násilnou hru, ale jejich pozornost je prý od agresivity odvedena ke kooperaci. Američtí odborníci proto tvrdí, že nejen obsah, ale i samotný styl hraní může mít vliv. Přesto ani spolupráce více hráčů nemůže zaručit, že bojová hra nebude mít žádný negativní dopad na její milovníky.
