Život s diagnózou
Česku chybí systém péče pro duševně nemocné, služeb je málo
18.09.2015 06:03
V Česku chybí ucelený systém péče o lidi s duševním onemocněním. Služeb, s jejichž podporou by se mohli třeba schizofrenici začlenit zpět do běžného života, je nedostatek. Řekli to zástupci institucí a organizací, které pacientům a jejich rodinám pomáhají. K bourání stereotypů o psychicky nemocných a ke změně přístupu k nim má přispět kampaň Jde to, kterou zahájila Česká asociace pro psychické zdraví (ČAPZ).
"Stigma, které si pacienti s diagnózou nesou a které se posiluje nešťastnými kauzami, tu je. Navracení lidí do společnosti, která o nich má předem předsudky, že jsou nespolehliví a agresivní, je pak velmi obtížné," uvedl prezident ČAPZ, psychiatr Martin Jarolímek. Podle něj studie ukázaly, že schizofrenici páchají zločiny mnohem méně než lidé bez psychických potíží.
Loni v říjnu zaútočila nemocná žena ve škole ve Žďáru nad Sázavou, zabila studenta a další tři lidi zranila. Před třemi lety napadla jiná žena babičku s vnoučetem, batole nepřežilo. Podle zástupců asociace vyvolávají zveřejněné případy strach a vracejí situaci o léta zpět. "Strach je iracionální a živený i některými politiky, kteří reagují hloupě. My jako lidé s duševním onemocněním to neseme špatně," postěžoval si například Michal Kašpar.
Podle vedoucí krizového oddělení denního psychoterapeutického sanatoria Ondřejov Renáty Fialové by pro lidi s lehčími obtížemi měly být dostupné ambulance a pro vážnější případy centra duševního zdraví, kde dostanou zdravotní péči, rehabilitaci i pomoc při hledání práce. Fungovat by měly následné sociální služby.
"Měli bychom si uvědomovat, že oběti i pachatelé jsou vlastně oběti společnosti, která neposkytuje služby. V 90. letech bylo veliké nadšení a vypadalo to, že služby budou poskytovány v celé republice. V posledních letech to jde zpět. Znovu společnost říká, že by lidé měli být někde zavření. Oni přitom potřebují péči," řekla Fialová.
O nedostatku služeb mluví i Josef Svoboda z Brna, jehož syn před lety onemocněl. "Službu jsem nakonec musel založit sám. Chybí systém, aby se složky propojily. Když schizofrenik odejde z nemocnice, je málo lidí, kteří s ním umějí pracovat," uvedl Svoboda, který působí jako vedoucí sociální rehabilitace v organizaci Dotyk II. Ta poskytuje terénní služby psychicky nemocným.
Ke změně přístupu k lidem s psychickou chorobou má přispět kampaň Jde to, na kterou přispěly norské fondy. Trvat má do února příštího roku. Zaměří se hlavně na profesionály, kteří s nemocnými pracují. V regionech se uskuteční setkání expertů, pacientů, členů jejich rodin, úředníků či poskytovatelů péče. Pořadatelé se budou snažit jejich aktivity propojit.
Česko nemá zákon o duševním zdraví, který by stanovil pravidla péče i povinnosti obcí a zdravotních pojišťoven. Podle Jarolímka stát neplní ani opatření ze strategie reformy psychiatrické péče či z mezinárodních úmluv, k nimž se ČR přihlásila.
Zástupci organizací na pomoc pacientům už dřív kritizovali, že reforma kupředu příliš nepostupuje. Žádali po vládě jasné kroky. Podle plánu má vzniknout 30 center duševního zdraví, v každém kraji by měla fungovat dvě až tři.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.