Spisovatelé se podle nejnovějšího výzkumu nechávají zásadně ovlivňovat aktuální ekonomickou situací. Největší vliv na obsah jejich knih má finanční strádání.
Analýzu publikovanou ve vědeckém magazínu PLOS One provedli vědci z Bristolu a Londýna, kteří na Googlu projeli obsáhlou databázi více než pěti milionů děl a vytvořili dokonce takzvaný literary misery index, tedy index bídy v literatuře.
Někoho by možná napadlo, jak lze k podobné kalkulaci dojít. Index výzkumníci jednoduše vypočítali odečtením veselých slov od počtu těch smutně zabarvených. Pak výsledky tohoto druhu indexu porovnali s ekonomickým indexem mizerie, který vyjadřuje součet míry inflace a míry nezaměstnanosti. Index bídy v literatuře za daný rok už pak zbývalo jen srovnat s průměrným indexem mizerie, který spočítali na základě údajů za posledních deset let.
Století změn
Výsledek byl poměrně zajímavý. Pokud se totiž v dílech z určité doby objevilo hodně negativně zabarvených slov, znamenalo to, že deset let předtím panovala špatná ekonomická situace. "Když jsme se každý rok podívali na miliony knih v angličtině a zaměřili se na slova denotující nespokojenost a neštěstí, zjistili jsme, že odrážejí autorovu ekonomickou zkušenost za poslední desetiletí. Jinými slovy, celosvětová ekonomika je součástí sdílených dojmů a pocitů 20. století," uvedl podle časopisu Time profesor Alex Bentley z univerzity v Bristolu.
Mizerná situace na trhu prý souvisí s událostmi, mezi něž patří začátek první světové války, Velká hospodářská krize a ropný šok roku 1975. Odraz špatné situace a bezútěšných nálad v literatuře následoval vždy o dekádu později, Odborníci vidí vysvětlení tohoto časového posunu ve vyzrání autorů knih, kteří v době krizí ještě vyrůstali.
Stejná analýza proběhla také u německých knih a závěr zůstal překvapivě stejný.
