Věc psychologie
Jak mluvit se sebevrahem? Expertka radí: Nerozmlouvat!

Při kontaktu s člověkem, který se chce zabít, je důležité zachovat klid, zavolat pomoc a navázat s dotyčným kontakt. Je potřeba ho nechat co nejvíce mluvit a projevovat mu pochopení. Důležité je kontakt s ním udržet až do příjezdu policie nebo záchranné služby. Při příležitosti Světového dne prevence sebevražd to řekla psycholožka Alena Prouzová.

Při rozhovoru s potenciálním sebevrahem je důležité projevit pochopení a nesnažit se mu sebevraždu rozmluvit. Poradci, psychologové nebo policejní vyjednavači musí podle Prouzové tyto techniky ovládat. "Navíc musí být vyzrálou, zkušenou a empatickou osobností," dodala psycholožka.

Úvahy o sebevraždě

Podnětem k úvahám o sebevraždě mohou být podle Ladislava Csémyho z Národního ústavu duševního zdraví dlouhodobě neřešené konflikty, nepříznivé životní události, ale i vážné zdravotní problémy. "Zajímavé je, že neplatí laická představa, že vánoční svátky jsou spojeny s větším počtem sebevražd. Naopak, prosinec je dlouhodobě měsíc, kdy je sebevražd spácháno nejméně," uvedl.

Z hlediska počtu sebevražd je podle něj nepřehlédnutelný první den nového roku. "Jistě se na tom podílí jak velká očekávání spojená s přelomem roku, tak i bilancování životní situace, které bývá často ovlivněno nadměrným příjmem alkoholu," uvedl Csémy.

V České republice spáchá sebevraždu podle Českého statistického úřadu asi tisíc pět set lidí ročně. Tendenci ukončit svůj život mají až pětkrát více mužů než žen. V období od roku 2010 do roku 2014 zemřelo podle statistiků 1288 mužů a 272 žen.

Počet sebevražd se zvyšuje s věkem

Počet sebevražd se s věkem postupně zvyšuje, vrchol podle statistiků nastává kolem 50. roku. "Trochu jiný obrázek dostaneme, pokud se sebevraždy vyjádří jako počet na 100 tisíc obyvatel dané věkové skupiny. Pak jsou zde dva vrcholy, jeden ve středním věku a druhý ve stáří, tedy ve věku nad 75 let," uvedl Csémy.

Podle Prouzové existuje několik typů sebevražd. Základní dělení je na bilanční, impulzivní a demonstrační. K bilanční sebevraždě člověk dospěje po delším zvažování pro a proti své existence. Impulzivní nebo také zkratkovitá sebevražda je reakcí na nějakou aktuální událost - například úmrtí blízké osoby.

Posledním typem sebevraždy je demonstrační, kdy se člověk ve skutečnosti zabít nechce. Touží pouze po pozornosti nebo skutkem volá o pomoc. Sebevraždy se mohou dělit i podle motivu nebo například podle množství angažovaných osob.

Podle zprávy Světové zdravotnické organizace z roku 2013 spáchá sebevraždu více než 800 tisíc lidí ročně. Organizace také tvrdí, že na každou dokonanou sebevraždu připadá 20 pokusů.