Psychologie
Jak přežít samotu?

Ještě nikdy v historii nebyla mezilidská komunikace tak intenzivní jako dnes. I proto přibývá těch, kdo hledají spásu v izolaci od společnosti. Dobrovolná samota může být prospěšná, ale může také vážně poškodit duševní i fyzické zdraví. Na co si dát pozor?

Aby pro nás odloučení od ostatních mohlo být prospěšné, je nejprve třeba naučit se vydržet alespoň chvíli sami se sebou, se svými myšlenkami. A to vůbec není snadné. Tématem se nedávno zabývali američtí psychologové z University of Virginia, kteří výsledky svého bádání zveřejnili ve vědeckém časopise Science.

Dobrovolníci měli strávit patnáct minut v prázdné odhlučněné místnosti. Jediné rozptýlení, jež měli k dispozici, představoval jednoduchý přístroj. Po zmáčknutí tlačítka vyslal do těla slabý, ale nepříjemný výboj. Někteří účastníci se začali sami se sebou nudit již po pouhých šesti minutách a raději do sebe pustili elektřinu. Jeden z mužů se pro tuto formu rozptýlení rozhodl za čtvrt hodiny stodevadesátkrát. Celkem 67 procent mužů a 25 procent žen si "elektrošok" alespoň jednou vyzkoušelo.

"Pravděpodobně jim vadilo, že ve chvílích klidu začnou přemýšlet o svých nedostatcích. Nebo je tu ještě jedno vysvětlení - možná je přemýšlení zkrátka moc komplikované. Musíte totiž složitě najít téma, o němž budete přemýšlet, a to může být vyčerpávající," vysvětlil vedoucí výzkumu Timothy Wilson.

Podle jiné studie, pocházející od vědeckého týmu z univerzity v Utahu, je samota opravdovým problémem, a může být dokonce životu nebezpečná. Z dat, která získal z 218 dílčích výzkumů na vzorku čtyř milionů účastníků, zjistil, že lidé žijící o samotě vykazují až o polovinu větší riziko předčasného úmrtí.

Izolovanost od okolí byla v minulosti předpokládána hlavně u osob starších 55 let. Podle vědců se ale "epidemie osamělosti" projevuje čím dál více u věkové skupiny 18 až 34 let. "Existují přesvědčivé důkazy, že společenská izolace a osamělost výrazně zvyšují riziko předčasného úmrtí. Tato míra převyšuje mnoho dalších zdravotních indikátorů," vysvětlila profesorka Julianne Holt-Lunstadová z Brigham Young University v Utahu.

Že samota může být stresující a mít vážný vliv na zdravotní stav, potvrzuje i český psychoterapeut Jakub Hučín. "V řadě nezávislých studií se prokázalo, že osamělost a pocit sociální izolace jsou jedním z rizikových faktorů psychosomatických onemocnění. Například se ukázalo, že muži prožívající emoční stres umírali třikrát častěji než muži žijící klidným životem. U mužů, kteří kolem sebe měli blízké lidi, se ovšem žádná souvislost mezi vysokou mírou stresu a úmrtností neprokázala," vysvětluje Hučín. Podobné je to i u pacientů trpících rakovinou. Ti, již měli ve svém okolí sociální podporu, žili dvakrát déle než pacienti, kteří nemoci čelili sami. Z lékařského hlediska se sociální izolace počítá mezi rizikové faktory vzniku kardiovaskulárních chorob, podobně jako vysoká hladina cholesterolu či vysoký krevní tlak.