Hausmann vs. feminismus
"Klidně mě před svou starou zapři. Jako Petr Krista"

Dlouho jsem se tak nenasmála. Josef Hausmann (63) je český biochemik, tlumočník a proslul jako autor pobuřujících knížek o soužití mužů a žen. Koupil mi limonádu a objasnil, proč ho považují za šovinistické prase, proč by hlasoval pro trest smrti a proč kandiduje do Senátu za extrémní pravici.

Jak biochemik s nastartovanou vědeckou kariérou přijde k označení největšího českého mužského šovinisty?

Pracoval jsem dva roky jako biochemik na Bostonské universitě a tam, protože Amerika v tom už byla dál, mi přišili označení "male chauvinist pig" - mužské šovinistické prase.

Jak se vám to stalo?

Tak, že jsem se tam choval jako normální chlap. Někde jsem nějaké ženské pochválil zadek a tak dále. Pak jsem napsal takové šovinistické rozvahy. Měly úspěch, a když jsem přijel sem, rozhodl jsem se začít vysvětlovat, kdo to ten mužský šovinista je. Že je to normální chlap. A tak jsem ve Wikipedii uváděn jako čelný představitel mužského šovinismu.

Máte následovníky?

Já se o ně nestarám, moc asi ne. Každý má nápady, ale málokdo je dotáhne. V mužském šovinismu není veliká konkurence.

Čím to?

Protože je to zadarmo. Feministek je všude plno, dostávají granty, peníze na projekty... Neznám jedinou feministku, která by se tím neživila na nějaké katedře genderových studií. Mužský šovinista vede svůj odboj v kuchyni na koleně. Kdybych měl například katedru mužského šovinismu na sociálních vědách, jistě by se pokračovatelé vyrojili, jako se vyrojili feministkám.

Myslíte si, že by se měl mužský šovinismus vyučovat?

Zajímavé je, že v případě feminismu si tu otázku nikdo nepoložil. Je snad feminismus studijní obor?

Genderová studia jsou obor.

To je ale matoucí, protože celá genderová studia jsou stejně jen o ženských, ženském pohlaví a ženských problémech. Gender se to jmenuje, aby to nevypadalo tak blbě. Neznám jedinou feministku, a to jsem se s nimi utkal nesčetněkrát, která by nebyla správkyní nějakého projektu pro rovné zastoupení pohlaví anebo předsedkyní gender studies. Každá je někde zaháčkovaná a vydělává na tom. Neznám jedinou, která by stála v Delvitě za kasou a mlela něco o tom, že nechce dělat bohatýmu chlapovi služku.

Když čtu například vaši tezi, že "žena by se měla vteřinu po ejakulaci proměnit v partu kamarádů a basu lahváčů", přemýšlím o tom, jestli to snad nemá něco společného s biochemií, když to říká biochemik. Nemá?

Přinejmenším řád má tenhle postoj společný s biochemií. Všimněte si, že feministky se zásadně angažují v oborech, kde není žádný řád - v sociologii anebo v extrémním případě v astrologii. Biochemie má řád a matematika - tu jsem také studoval - má řád, jsou to přírodovědné obory. Tak jako genetika. Jsem zastáncem evoluční psychologie, která je založena na genetických principech. A ta by se vyučovat měla. Z ní se dají odvodit vlastnosti žen a mužů a podstata mých myšlenek ohledně vztahů mezi nimi.

Z evoluční psychologie lze odvodit, že se žena má po ejakulaci proměnit v basu lahváčů?

V podstatě ano. Protože evoluční psychologie říká, že jsme nositeli genů, které se vyplatily našim předkům. Ilustruji to na genu věčné ženské nespokojenosti. V pradávné minulosti, kdy se lámal chleba, docházelo po tisíce generací k selekčnímu tlaku. V drsných podmínkách paleolitické jeskyně se ženě vyplatilo být věčně nespokojená a držkatá. Pomocí věčné nespokojenosti přiměla muže k vyšším otáčkám, a tak zvýšila šance na přežití sebe i svého potomstva. Odtud gen věčné ženské nespokojenosti, s nímž se my, normální muži, potýkáme dodnes.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE V AKTUÁLNÍM VYDÁNÍ  ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ JE PRÁVĚ V PRODEJI