Pracovní morálka
Nejistota a stres v práci. Vítejte v klubu se syndromem vyhoření

Zaměstnanci, kteří dříve oplývali pracovním nadšením, čím dál častěji na poradách mlčí. Nejsnaživější pracovníci najednou začínají chodit pozdě do práce a odcházejí dříve. Jiným zase dělá problém ráno vstát z postele, mají pocit, že už toho více nezvládnou, píše list The Wall Street Journal.

Spousty zaměstnanců podle psychologů trpí přetížením a vyčerpáním. Nejistota v zaměstnání, požadavky na to být neustále dostupní a odvádět více práce za méně prostředků - a to i v případech, že firma vzkvétá - mnoho zaměstnanců přivedlo do bodu zlomu.

Na stres a úzkost si stěžuje asi 70 procent lidí, kteří se obracejí na Workplace Options, linku důvěry pomáhající lidem s problémy v práci. V roce 2014 si na tyto problémy stěžovalo jen 50 procent volajících. Jen minulý měsíc linka zaznamenala 42 500 hovorů, což představuje 18procentní narůst oproti loňskému měsíčnímu průměru.

Podle rozsáhlého průzkumu Gallupova ústavu v roce 2012 více než 40 procent Američanů uvedlo, že jsou z práce tak vystresováni, že mají pocit vyhoření.

Zaměstnavatelé během finanční krize najímali méně lidí a po stávajících zaměstnancích požadovali větší pracovní výkony. Od krize uběhlo téměř deset let a nejistota v zaměstnání se stala běžným jevem, uvedl vedoucí Workplace Options Alan King.

"Zaměstnanci méně asertivně stanovují své hranice, protože se bojí, že přijdou o práci," řekl manhattanský psycholog Alden Cass. Vyhoření začíná, když si zaměstnanec delší dobu připadá přetížený, apatický a ve výsledku otupělý, doplnil.

Tyto pocity se častěji objevují u zaměstnanců, kteří nemají pevně stanovenou pracovní dobu, například u lidí pracujících ve zdravotnictví či u advokátů. "Práce každého je teď velmi náročná," řekla konzultantka v oblasti zaměstnaneckých vztahů Jeanne Meisterová. Radí například společnostem Microsoft Corp. a Cisco Systems Inc.

Vedoucí společností, kteří před lety stížnosti svých zaměstnanců odsuzovali, začínají přiznávat, že stres zaměstnanců má na jejich firmy velký dopad - částečně proto, že také trpí stresem, míní King.

Zdravotní náklady spojené s pracovním stresem se v USA podle loni zveřejněného článku profesorů ze Stanfordské a Harvardovy univerzity pohybují mezi 125 až 190 miliardami dolarů (3,1 až 4,8 bilionu Kč) ročně.

Větší množství práce a dlouhá pracovní doba vyústily ve zvýšenou fluktuaci zaměstnanců. Softwarové společnosti Kronos Inc. a Future Workplace LLC loni v listopadu provedly průzkum, ve kterém zjistily, že pocit vyhoření meziročně zvýšil fluktuaci zaměstnanců ve firmách o 50 procent. Podobné to bylo i v případě výpovědí - kvůli stresu loni zaměstnání opustilo o polovinu více Američanů než předloni.

"Lidé si myslí, že když změní zaměstnání, tak se pocitu vyhoření zbaví," řekla konzultantka Kim Davisová ze společnosti NFP Corp, která radí firmám jak zamezit problému pocitu vyhoření u zaměstnanců.

Kvůli zvýšené poptávce po whisky museli zaměstnanci palírny Clermont, Ky., Beam Suntory Inc. pracovat přesčas. Někdy měli týden v kuse až dvanáctihodinové směny, řekla vedoucí místního odboru Janelle Muddová. Někteří zaměstnanci spí ve svých autech, jiní se rozhodnou přestávku mezi směnami trávit doma, uvedla Muddová. Dodala, že mnoho kolegů si připadá bezradně a unaveně a má problém se soustředit. "Bourbonový průmysl vzkvétal, ale my jsme po celou dobu trpěli," vysvětlila.

Poté, co zaměstnanci palírny loni v říjnu zahájili stávku, společnost přislíbila, že najme více lidí na plný úvazek a omezí nucené přesčasy. Muddová a vysoce postavený zaměstnanec firmy uvedli, že se situace poněkud zlepšila.

"Ve dvou palírnách jsme přeorganizovali vedení a najali jsme 23 nových stálých zaměstnanců (...) Produktivita se zvýšila, počet přesčasů se snížil a pracovní kultura se zlepšuje, " uvedla Beam Suntory v prohlášení.

K tomu, aby se zaměstnanci dostali ze stavu naprostého vyčerpání, je zapotřebí i snaha zaměstnavatelů. Společnosti musejí zjistit, proč si zaměstnanci připadají přetíženi, uvedla profesorka univerzity v kalifornském Berkeley Christina Maslachová. Většina firem však podle ní nad problémem nadále zavírá oči. Obávají se totiž, že řešení by bylo velmi drahé. Některé z nich sice začaly zaměstnancům nabízet kurzy meditace a jógy, to však není komplexní řešení stresu v zaměstnání, uzavřela Maslachová.