Lidé ve vašem okolí jsou psychicky nemocní. Pokud to nejste zrovna vy, tak každý čtvrtý člověk kolem vás si za svůj život projde nějakou psychickou chorobou. To je oficiální statistika Mezinárodní zdravotnické organizace. Marii Salomonovou nepotkalo jen krátké období deprese, ale od třinácti let se propadala do těžkých depresivních stavů, až ve svých osmnácti skončila v léčebně. Dodnes bere léky. Kdyby ji už na začátku puberty někdo bral vážně, možná to tak nemuselo dopadnout. Proto se teď rozhodla založit organizaci, která mladistvým nabízí pomoc a informace přístupnou formou.
Nevypusť duši je neziskovka, která se snaží hlavně podávat stručné a jasné informace o tom, co je duševní zdraví a jaké jsou nejčastější diagnózy. "Kolem psychických nemocí panuje mnoho mýtů a nám se zdálo, že je potřeba tady trochu pročistit vzduch," říká pro on-line deník TÝDEN.CZ Marie. "Ve světě podobné organizace fungují, u nás však nebyla žádná dost výrazná a přístupná veřejnosti," dodává.
Organizaci založila se svou kamarádkou Terezou Růžičkovou, která si psychickými potížemi rovněž prošla. Po roce studia experimentální psychologie na Oxfordu si musela dát pauzu. Měla panické záchvaty, se kterými se musela naučit fungovat, než se ke studiu vrátila.
"Já jsem si začala u sebe všímat psychických obtíží asi ve třinácti," začíná svůj příběh Marie. "Moje blízké dospělé okolí mělo problém to pochopit, ale člověk jim to nemůže mít tak úplně za zlé, protože se s tím předtím v životě nesetkali," říká. Okolí ji přesvědčovalo, že je to jen puberta. V té době byla Marie na internátní škole a měla tam i učitele a vychovatele, kteří se jí snažili někam posunout, ale ona dlouho nechtěla. "Ve finále musí člověk stejně přijít sám. I já jsem nakonec přišla, ale až když už to bylo opravdu špatné," vysvětluje dnes usměvavá pětadvacetiletá slečna. V tu chvíli už nemohla spát a někdy se nedokázala ani hýbat. Nebavila se s lidmi kolem sebe a až nezdravě hodně se učila.
Pak střídavě chodila na terapii, brala léky, od kterých zase musela na nějakou dobu upustit. "V osmnácti jsem to už mohla konečně otevřeně řešit. A taky přišlo období největšího stresu, protože jsem dělala mezinárodní maturitu a chystala se na univerzitu do Británie," popisuje mladá neurovědkyně. V tu dobu se u ní začala deprese projevovat naplno, úplně se zhroutila a skončila na neurologii. "Už jsem nemohla ani chodit a celá jsem se klepala," líčí Marie.
V té době si našla terapeutku, která ji postupně odkázala na psychiatrii, kam začala docházet pravidelně a přistoupila na léky. "Už jsem byla v tak vyhrocené situaci, že mi doktorka doporučila, abych šla na nějakou dobu do léčebny," říká. V té strávila tehdejší maturantka dva měsíce. Vrátila se v plné síle, maturitu udělala a odešla na vysněnou školu. Léky ale brát nepřestala.
"Duševní zdraví je spektrum, které není černobílé. Nedá se říct, že by byl člověk buď zdravý, nebo nemocný. Navíc je léčení psychických potíží na dlouhé lokte," vysvětluje Marie. "Nejhorší je, když to nechá člověk zajít hodně daleko. Pak už většinou pomůže jen intenzivní psychoterapie a medikace," upozorňuje. To je také součást kampaně Nevypusť duši. "Stejně jako když lidé mají kašel, tak nečekají až na zápal plic, měli by podobně přistupovat i ke svému duševnímu zdraví," přirovnává koordinátorka celého projektu.
Hranice mezi obyčejným špatným dnem a psychickou nemocí je hodně tenká a velmi individuální. "Já přirovnávám duševní nemoci k těm fyzickým. To, že vás píchne v koleni, ještě neznamená, že máte artrózu. V tu chvíli není potřeba mluvit o nemoci. Úplně stejné je to i u psychiky. Výkyvy nálad a jednorázové špatné dny, to není psychická nemoc, to je normální život," usmívá se Marie. "Když ale psychická nepohoda a s tím spojené fyzické bolesti nebo mizerná soustředěnost trvají déle než čtrnáct dnů v kuse bez ohledu na okolnosti, měl by se člověk zamyslet nad odbornou pomocí," vysvětluje Marie. S psychickou nemocí se podle statistik přímo setká každý čtvrtý člověk. Záleží jen na její intenzitě a projevech.
Iniciativa Nevypusť duši se zaměřuje na mladé lidi. "Nejvíce diagnóz se objevuje mezi desátým a pětadvacátým rokem života," říká její spoluzakladatelka. K šíření osvěty využívají zejména sociální sítě. Na jejich webu se objevují komiksy, videa a články, které s ohledem na svou cílovou skupinu informují o psychických problémech a mají pomoct i s nalezením jejich řešení.
V polovině února slavilo hnutí pět tisíc facebookových fanoušků a za 474 dní kampaně sdílelo 40 memů a infografik z vlastní tvorby, 27 článků, 21 videí včetně několika autorských, 19 pozvánek na akce spojené s tématem duševního zdraví. Mimo sociální sítě se jim povedlo uskutečnit čtyři pilotní workshopy na středních školách.
"Právě programy ve školách jsou naší prioritou. Sami jsme po konzultacích s odborníky vytvořili interaktivní program, při kterém studenti zjistí víc o psychických potížích, které je a jejich kamarády mohou potkat, a o tom, jak to bude vypadat," popisuje Marie Salomonová. "Bohužel ale školy zatím nenacházejí v rozpočtu těch pár tisíc korun, které my potřebujeme na zaplacení materiálů a lektorů. Věříme ale, že se naší osvětě dostane ve škole brzy stejné pozornosti jako třeba drogové prevenci," říká.
