Změny chování
Schizofrenie není překážkou pro vztahy, lidem vesměs nevadí

Většina lidí, kteří znají pacienty se schizofrenií, nepovažuje jejich nemoc za překážku v přátelství, společném soužití či v zaměstnání a sousedských vztazích. Ukázal to průzkum spolku Revenium, který se zaměřuje na pomoc lidem se zdravotním znevýhodněním. Odpovídalo 500 dospělých. Výsledky poskytlo vedení spolku. Podle něj schizofrenií trpí asi procento populace. V Česku by to mohlo být tedy kolem 105 tisíc lidí.

Schizofrenie patří mezi psychózy. Pacient má rozdělené myšlení, nepřesně kvůli tomu vnímá realitu a mívá nepřiměřené chování. Má potíže odlišit představy od skutečnosti, okolní dění si vykládá mylně. Mívá bludy a deprese, bývá přecitlivělý, uzavřený i agresivní. Často se uzavírá a izoluje od ostatních.

Do průzkumu se zapojili lidé, kteří mají o nemoci povědomí či se s pacientem ve svém okolí setkali. Celkem 86 procent z pětistovky dotázaných uvedlo, že schizofrenii nepovažují za překážku v přátelství. Téměř tři pětiny řekly, že v nemoci nevidí ani problém při soužití ve společné domácnosti. Schizofrenik či schizofrenička by jako kolegové nevadili 68 procentům odpovídajících. Pro čtyři pětiny dotázaných by nebyl problém mít nemocného za souseda. Téměř všichni se shodli na tom, že by pacienti měli dostávat ale nejlepší dostupnou péči a měli by mít možnost žít plnohodnotný život včetně zaměstnání.

"Schizofrenii si veřejnost spojuje především s projevy agrese vůči okolí, tyto projevy však můžeme účinně ovlivňovat," uvedl předseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně Martin Anders, který je přednostou psychiatrické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice. Podle něj je nutné pacientovi pomoci i s tím, aby se vyznal ve světě, odboural svou uzavřenost a byl schopen se o sebe postarat. "Celý den například stráví na lůžku bez chuti vyvíjet jakoukoliv aktivitu," popsal Anders.

Ke zlepšení by měla přispět reforma psychiatrické péče. Jejím cílem je přesunout léčbu a terapii z nemocničních zařízení a léčeben do specializovaných center. Tato střediska by podle plánů měla v budoucnu být v každém okrese, celkem by jich měla fungovat asi stovka. Pracovat v nich mají týmy psychiatrů, klinických psychologů, sester a sociálních pracovníků.

Do psychiatrické péče plynou ročně asi tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. Lékaři i pacienti si na nedostatek financí stěžují, podle nich se bez prostředků modernizace provést nedá.

Prvních pět center duševního zdraví by mělo vzniknout do července, a to v Praze a krajích Jihomoravském, Ústeckém, Olomouckém a v kraji Vysočina. Zpočátku by se měly platit z evropských dotací. Do tří let by center mohlo být 30.