Na konci cesty
Sny umírajících: loučení se živými i návštěvy zemřelých přátel

Lidé na smrtelné posteli mají uklidňující vize. Setkávají se v nich se svými přáteli, členy rodiny nebo domácími mazlíčky. Navštěvují je jak ve spánku, tak v bdělém stavu.

Když Anthony ležel na posteli v hospici, měl živý sen. Potkal v něm neznámého vojáka, který mu řekl: "Příští týden si pro tebe přijdou." O šest dní později Anthony zemřel. Bylo mu osmdesát osm. V roce 1944 se účastnil spojenecké invaze v Normandii. Sloužil jako střelec na výsadkovém člunu. Před smrtí se mu o válce často zdálo. "Nevidím nic jiného než smrt. Mrtví vojáci jsou všude okolo mě," svěřil se. Zaměstnanci hospice v newyorském městě Cheektowaga se klientů na jejich sny vyptávali rok a půl. Někteří z nich měli i vize v bdělém stavu.

Shrnutí výsledků výzkumu vyšlo v časopise Journal of Palliative Medicine. První autor článku se jmenuje Christopher Kerr. Badatelé se vyptávali celkem devětapadesáti klientů hospice. Rozhovorů bylo dohromady 453. Aspoň jednu vizi mělo dvaapadesát z dotazovaných klientů. Asi v pětačtyřiceti procentech případů je prožívali ve spánku coby sny. Zhruba patnáct procent vizí navštěvovalo umírající v bdělém stavu. U zbylých se to nedalo jednoznačně určit.

Návštěvy mrtvých

Asi šedesát procent zážitků bylo uklidňujících, osmnáct procent naopak rozrušujících. O zbytku se klienti nevyjádřili ani tak, ani tak. Téměř všechny připadaly pacientům velmi skutečné. Vůbec nejčastější téma vizí byli blízcí umírajících lidí. Osmasedmdesátileté Polly se osm dní před smrtí zdálo o jejích třech dosud žijících sourozencích. Běžela s nimi k domu svého dětství. "Museli jsme se tam z nějakého důvodu dostat, ale nedařilo se nám to," popsala. "Bylo to velmi rozčilující." Častěji než žijící však umírající viděli lidi, kteří už zemřeli.

Mnohdy před dlouhou dobou. Šestasedmdesátiletý pacient jménem Henry cítil ve snu parfém své matky a slyšel její hlas. Říkala mu: "Miluji tě." Později se mu zdálo i o otci. Dával mu rady do života. Ve snech před smrtí ale nevystupují jen lidé. Čtyřiašedesátiletá Emily snila o psu jménem Sparky. Vlastnila ho jako malá dívka. Ve snech si se svým čtyřnohým přítelem hrála. Popisovala je jako velice uklidňující.

* Jaké další vize umírající měli?


* Jak na sny pohlížela moderní medicína?


* Dají se ve snech lidí, kteří mají blízko ke smrti, vysledovat společné znaky?



ODPOVĚDI NA TYTO OTÁZKY A MNOHO DALŠÍHO NAJDETE V NOVÉM ČÍSLE ČASOPISU TÝDEN, KTERÉ VYCHÁZÍ V PONDĚLÍ 9. LISTOPADU 2015.