Stres může mít své kladné stránky. Je to útěcha pro ty, kdo mají příliš mnoho povinností a málo volného času. Podle studie Texaské univerzity, která zahrnovala přes tři sta účastníků, mají ti, kdo jsou zatíženi příliš mnoha úkoly, větší pravděpodobnost, že se jejich mozek udrží ve zdravém stavu. Mají jasnější mysl, lépe si vybavují vzpomínky a s postupujícím věkem tyto schopnosti přetrvávají, napsal italský deník La Repubblica.
Vědci se ve své studii zabývali 330 zdravými osobami ve věku od padesáti do devětaosmdesáti let. Dotazovali se jich na to, co celý den dělají, a podrobili je sérii testů. Jejich výsledky ukázaly, že nezávisle na věku a vzdělání je životní styl bohatý na povinnosti spojen se zdravým mozkem.
Osoby, které byly více zaměstnány úkoly, zpracovávaly informace rychleji a jejich paměť, uvažování a slovník byly bohatší, než tomu bylo u osob méně zaměstnaných. Podle vědců životní styl bohatý na nejrůznější aktivity zvyšuje možnosti učit se novým věcem, stimuluje mozek a klade před něj stále nové výzvy.
"Ze studie vyplývá, že více zaměstnané osoby mají tendenci mít lepší kognitivní schopnosti, především pokud jde o zapamatování věcí, které se nedávno naučily," vysvětluje jedna z autorek výzkumu Sarah Festiniová.
Předešlé studie zdůrazňovaly nezbytnost plnit komplikované úkoly, aby mozek zůstal výkonný. Kdo je velmi zaměstnaný, učí se novým věcem rychleji. Navíc se učí čelit nejrůznějším situacím a setkává se s mnoha lidmi.
Co však říci o člověku, který čelí stresu neustále? "Kdo je příliš stresován, může mít problémy. Je možné, že nedokáže zvládat situaci," vysvětluje Denise Parková z Texaské univerzity. "Avšak získané údaje ukazují, že výhody pro mozek převažují. Nyní se tým vědců snaží zjistit, jak je možné, že četné úkoly mají pozitivní vliv na mozek. Chtěli bychom najít recept na to, jak zachovat mozek v plné síle i ve stáří," dodává.
V útlém věku pomáhá lepšímu rozvoji mozku mateřská láska. Rozvíjejí se zvláště některé jeho části, jako je hipokampus, který hraje velkou roli při krátkodobém uchovávání informací a při prostorové orientaci.
Tým vědců z Washingtonské univerzity sledoval 127 dětí od období před nástupem do školy až do dospělosti. Vědci přitom použili skenování mozku. Chování matek vůči dětem bylo měřeno na základě pozorování a videozáznamů. Na základě skenování mozku vědci konstatovali, že u dětí, jejichž matky je podporovaly více, než je průměr, byl pozorován růst hipokampu, který byl dvakrát větší než u jejich spolužáků, jimž matky tolik podpory neprojevovaly.
Vědci také zjistili, že růst hipokampu je spojen se zdravějšími emotivními funkcemi, když děti vstupují do dospělosti. "Vztah mezi rodičem a dítětem v období, které předchází škole, je životně důležitý," vysvětluje autorka výzkumu Joan Lubyová. "Mozek malých dětí je plastičtější a je nejvíce ovlivňován zkušenostmi z prvních fází života. Proto je třeba, aby se dítěti dostávalo podpory a péče," dodává.
