Tajemství lepšího života
Učte se smát i bezdůvodně, pomůžete tělu i duši

Minulý týden v neděli jsme oslavili Světový den smíchu. Při této příležitosti jsme se pokusili objasnit důvody, proč je smích vědecky i všeobecně považován za skutečný všelék pro zdraví duše i těla, píše italský deník Corriere della Sera. Ve smíchu zřejmě spočívá tajemství lepšího života. A když není nic k smíchu? Smějte se i tak, učte se smát i bezdůvodně, a to i za obtížných okolností. Inspirujme se dětmi, které se také smějí bezdůvodně.

Podle výzkumu Univerzity svatého Eduarda v texaském Austinu se 81 procent z 2500 dotázaných zaměstnanců označilo za produktivnější, jestliže na pracovišti vládne dobrá nálada. Ostatně na tom není nic překvapivého, mnozí z nás si v pozitivním a klidném prostředí uvědomili, že mají svou práci raději.

Pochopili to i mnozí zaměstnavatelé. Například italský podnikatel Adriano Olivetti říkal, že když se zaměstnanci mají dobře, je to znát na produktivitě. A jestli se dokonce smějí, výsledky mohou opravdu překvapit. Vědci zjistili, že smích výrazně snižuje hladinu stresových hormonů: u kortizolu to je o 39 procent, u adrenalinu o 70 procent a u dopaminu o 38 procent. Podle lékařů smích zlepšuje krevní oběh, pomáhá předcházet kardiovaskulárním chorobám, zlepšuje paměť, působí proti úzkosti a depresím a prospívá imunitnímu systému.

Podle výzkumu Kalifornské univerzity se při zhlédnutí komického videa zvýšila hladina endorfinu, hormonu štěstí, u zkoumaných osob o 27 procent. Konečně smích je také společenskou záležitostí. Pozitivní účinky smíchu se projevují i u těch, kdo jsou nablízku, na pracovišti nebo doma. Smích je nakažlivý. Podle vědců je třicetkrát pravděpodobnější, že se začneme smát ve společnosti jiných lidí, než když jsme sami. Studie Oxfordské univerzity ukazuje, že smích ve společnosti trvající alespoň 15 minut zvyšuje o deset procent práh bolesti.

První, kdo pochopil význam smíchu, byl nejslavnější lékař starověku Hippokratés, který ve svých pojednáních tvrdil, že z jednoho smíchu se vždy rodí další. Nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství z roku 1987 Susumu Tonegawa prohlásil, že kdo je smutný a depresivní, nedokáže vzdorovat nemocem. Americký lékař Hunter "Patch" Adams, zakladatel Institutu zdraví a terapie s pomocí klaunů, rovněž tvrdil, že dobré zdraví je otázkou smíchu. Ještě dnes můžeme potkat v nemocnicích dobrovolníky s červeným nosem, kteří se, často úspěšně, snaží nemocné rozesmát.

"Je třeba překonat obavy, že budete považováni za divné," říká italská koučka Marina Osnaghiová. "Smích dodá mozku čerstvý vzduch, náhle se pak změní přístup ke kolegům v zaměstnání a zmizí pesimismus," dodává. Expertka radí zajít ještě dál, smát se vždy, i v momentech největšího stresu. To sice neodstraní problém, ale umožní vám dostat se do takového stavu, že v sobě naleznete novou energii k jeho řešení.

Pozitivní účinky smíchu se samozřejmě nevztahují na smích sarkastický, často hořký a škodolibý. Americký neurovědec Scott Weems připomíná, že takový smích přímo škodí, snižuje sebeúctu, zvyšuje úzkost a deprese. Zkrátka smích má být slunečný, otevřený, uvolňující a pokud možno společný s druhými. Takový smích si musíte pěstovat a někdy se mu přímo učit. Začněte se smát bezdůvodně, s kolegou, partnerem, dětmi, šéfem, přítelem. Tak, jak to dělají děti. Funguje to.