Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) ve své studii dospěli k závěru, že psychiatrická péče ve střední a východní Evropě je zanedbaná, hospitalizace se užívá nadmíru a není dostatek možností alternativní péče. Studie mezinárodního výzkumného týmu vedeného Petrem Winklerem a Dzmitryem Krupchankou z NUDZ vyšla v pondělí v prestižním vědeckém časopise The Lancet Psychiatry.
Podle expertů navzdory očekávání péče o duševní zdraví v regionu stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, které jsou často v neadekvátním stavu. Systémy psychiatrické péče jsou dlouhodobě podfinancované, hospodaření s penězi je neefektivní, objevuje se porušování lidských práv a diskriminace.
"Zátěž způsobovaná duševními onemocněními a užíváním omamných látek je v regionu jedna z nejvyšších na světě, míra sebevražednosti je ve většině zemí vysoká a míra užívání alkoholu excesivní. Přesto přese všechno je pozornost věnovaná duševnímu zdraví a péči o něj v regionu minimální. Jde o jakési slepé místo na mapě světového duševního zdraví," uvedl Krupchanka.
Studie se zabývá posledním čtvrtstoletím vývoje systémů psychiatrické péče ve 24 státech bývalé komunistické Evropy, v materiálu byly utříděny veškeré vědecké články zabývající se systémy psychiatrické péče v regionu a publikované mezi lety 1989 až 2016 včetně.
Informace doplnili strukturovanými zprávami experti reprezentující 21 z 24 zemí, výsledky byly následně shrnuty a jejich interpretace znovu ověřena lokálními experty v daných zemích. Vznikl tak materiál, který vypovídá o psychiatrické péči komplexně včetně služeb, systému, financování a podobně.
Podle Winklera není duševní zdraví věc absence duševního onemocnění, ale také schopnost vyrovnat se se stresem, prožívat pocity štěstí, radosti a naplnění a také rozvíjet spokojené vztahy s ostatními lidmi. "Duševní zdraví je zásadní pro naši celkovou kvalitu života," doplnil Winkler, který je zároveň vedoucím Výzkumného programu sociální psychiatrie v NUDZ.
Jako pozitivní vidí vědci třeba vznik různých dobrovolnických, pacientských a rodičovských organizací, komunitních služeb a mnoho menších úspěšných projektů a iniciativ, ale nedaří se dostatečně integrace těchto organizací do systému. Zájem společnosti o problematiku duševního zdraví však stoupá.
Letošní Světový den zdraví byl podle Winklera věnován depresi, OSN zahrnula duševní zdraví do udržitelných rozvojových cílů a také Světová banka vyhlásila duševní zdraví jako globální rozvojovou prioritu, v České republice a jiných státech regionu začínají reformy psychiatrické péče. "Chceme věřit, že jde o známky měnících se postojů a probouzejícího se chápání, že duševní zdraví je navýsost důležitou součástí našich životů," dodal Winkler.
