Psychika v neštěstí
Z hrdinů odpadlíky. Japonci trestají záchranáře z Fukušimy
08.08.2012 11:10 Původní zpráva
Není to jen radiace, čeho by se lidé měli při jaderné havárii bát. Jak ukazují poznatky psychologů z oblasti kolem japonské elektrárny Fukušima, nehoda může vést k zhoršení mezilidských vztahů, nárůstu depresí a obav z budoucnosti. Negativní dopad může mít rovněž rychlá evakuace z postižené oblasti.
Když loni v březnu zasáhlo zemětřesení japonské ostrovy, pozornost světa se upřela na reaktory jaderné elektrárny ve Fukušimě, ze kterých se kvůli ničivé vlně tsunami uvolnila část radioaktivního materiálu. Prvotní celosvětovou hysterii vystřídalo tvrzení, že havárie si vyžádala jen několik obětí. Tým expertů z americké Stanfordovy univerzity a skupina psychologů a terapeutů analyzovali, jak se nehoda ve skutečnosti podepsala na lidských životech.
Z výpočtů uveřejněných v odborném časopisu Energy and Enviromental Science vyplývá, že 80 procent záření dopadlo do oceánu, zbytek zasáhl Japonsko. Nejoptimističtější čísla hovoří o tom, že jeho následky nepřežilo 15 lidí, nejčernější scénář naznačuje 1300 obětí. Ve světle těchto čísel se však objevuje ještě větší nebezpečí, které následky radiačního záření v tomto případě zastiňuje.
Úprk přes mrtvoly
Jen kvůli rychlé evakuaci zemřelo během prvních 84 hodin přes 600 osob. Šlo zejména o příslušníky starší generace, pacienty z jednotek intenzivní péče, osoby se slabým srdcem či dalšími chronickými nemocemi, kterým se kvůli stresu, nedostatku jídla, vody a hygieny zhoršil zdravotní stav. "Je vidět, že záchranné akce je třeba lépe naplánovat a také zhodnotit, ve kterých případech je pro konkrétní osoby lepší nechat je doma a vystavit je nízké dávce záření namísto toho, aby byly vystaveny stresu z evakuace," upozorňují autoři.
Jiná situace je u pracovníků elektrárny, kteří se podíleli na likvidaci neštěstí. Zatímco před několika lety byli dělníci v dobře rozeznatelných modrých uniformách elitou oblasti, dnes stojí na okraji společnosti. Podle týmu dobrovolných psychologů z National Defense Medical College trpí dělníci a záchranáři z Fukušimy depresemi a úzkostí z budoucnosti. Většina lidí se přiznala, že má strach z rakoviny.
Mnohem závažnější dopad na jejich psychiku má fakt, že místní lidé jimi pohrdají, zastrašují je, kreslí jim na dveře vzkazy, aby odešli, posmívají se jejich dětem ve škole. "Lidé si myslí, že právě oni mohou za neštěstí. Stali se terčem jejich hněvu," uvedl psycholog Jun Shigemura agentuře AP.
Černobyl to nebyl
Přesto odborníci oceňují reakci Japonců, kteří dodržováním bezpečnostních pravidel, zákazem konzumace mléka, ovoce a zeleniny či rozdáváním jodových tablet dokázali následky katastrofy minimalizovat. Z tohoto důvodu nelze havárii připodobňovat k Černobylu, kde se k lidem nedostaly potřebné informace včas. "Fakty podložené dopady havárií na zdraví obyvatel jsou důležité, protože jaderných elektráren přibývá. Musíme vědět, co nám hrozí," podotýkají autoři. Jen loni totiž fungovalo na celém světě 440 nukleárních reaktorů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.