Čím déle jsou astronauti ve vesmíru, tím pravděpodobnější je, že se u nich projeví virus jako například herpes, plané neštovice nebo pásový opar. Zjistila to ve svém vlastním výzkumu NASA. Důvod je přitom stejný jako u většiny obyvatel Země: stres. S odkazem na studii publikovanou v časopise Frontiers in Microbiology o tom informoval server CNN.
V rámci výzkumu odevzdali astronauti vzorky krve, moči a slin před, během a také po krátkém letu raketoplánem a delší misi na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). U více než poloviny z nich se reaktivoval virus herpes.
"K dnešku to je 47 z 89 (53 procent) astronautů, kteří teď jsou na krátkých misích v raketoplánu a 14 z 23 (61 procent) nebo na delších misích na ISS, kteří měli ve svých vzorcích krve a moči herpes. Obnovení a stejně tak i množství těchto virů je výrazně vyšší než ve vzorcích, jež byly odevzdány před nebo po odletu nebo během zdravotní kontroly," uvedl vedoucí autor studie Satish K. Mehta z Johnsonova vesmírného střediska.
Během kosmického letu projdou astronauti nulovou gravitací, jsou vystaveni kosmickému záření a extrémnímu gravitačnímu přetížení. To společně s "uvězněním" v malém prostoru, odloučením od společenského života a především od rodiny a blízkých a pozměněným spánkovým cyklem vytváří více stresu, který v nich následně probouzí právě herpes (orální i genitální, u některých také plané neštovice nebo pásový opar).
Reaktivace herpes viru však ještě nemusí vždy znamenat, že se člověku vrátí také jeho příznaky. "Pouze u šesti astronautů se projevily nějaké symptomy v důsledky reaktivace virů. Byly ale menšího charakteru," řekl Mehta. Horší už to je s možným infikováním druhých. V ohrožení jsou zejména ti s oslabeným imunitním systémem nebo novorozenci. Astronauti mají vir v tělních tekutinách až třicet dní po návratu z vesmíru.
Podle Mehty se závažnost, frekvence a doba reaktivace viru zvyšuje podle délky vesmírného letu kosmonauta. To může být do budoucna problém kvůli dlouhodobým výletům na Měsíc nebo Mars. Okružní cesta na rudou planetu může trvat až tři roky. "Ideálním řešením je očkování. To je ale zatím pouze proti planým neštovicím," upozornil Mehta.
