V jedné sklepní místnosti v centru Moskvy sedí půltucet žen obklopených erotickými pomůckami trůnícími na policích. "Studentky" školy Sex.rf různého věku naslouchají radám Viktorije Jekatěriny Frankové. Tato psycholožka a sexuoložka se je snaží naučit otevřeně hovořit o všech otázkách týkajících se sexu, píše agentura AFP.
"Chci konečně vědět, co znamená uspokojení, co to je radost ze sexu," svěřuje se pětačtyřicetiletá rozvedená žena.
Tělesné slasti jsou v Rusku obklopeny mnoha tabu, jež jsou důsledkem toho, že se o nich za doby Sovětského svazu nehovořilo a dnes situace přetrvává pod vlivem konzervativních hodnot hlásaných Kremlem.
V současnosti stále více sexuologů a psychologů radí lidem, jak se zbavit komplexů kolem sexu, vystupuje v televizních show a píše články do ženského tisku.
"Cílem našich kurzů není naučit ženy sexuálním technikám, ale pomoci jim porozumět psychickým zábranám zakotveným v jejich hlavě," vysvětluje Viktorija Franková.
Přes velkou sexuální svobodu v Rusku tabu přetrvávají, říká Dmitrij Rogozin ze Sociologického ústavu při ruské Akademii věd. Je to podle něho případ homosexuality, která byla v Rusku až do roku 1993 považována za zločin a do roku 1999 za duševní chorobu.
V posledních letech úřady ve jménu tradičních hodnot, obhajovaných jak pravoslavnou církví, tak komunisty, zakázaly průvody gayů a "propagování" homosexuality mezi dětmi.
Podle Rogozina se rovněž málo mluví o sexu v každodenním životě manželů. "Máme ve zvyku hovořit o neobvyklých nebo skandálních sexuálních praktikách, ale o harmonických sexuálních vztazích mezi manželi po 20 letech společného soužití se nemluví nikdy," zdůrazňuje Rogozin.
Ruská společnost je poznamenaná velmi přísným oficiálním postojem k sexu za sovětské éry, ovlivněným zejména "dvanácti sexuálními doporučeními proletariátu", která v roce 1924 publikoval psychiatr Aron Zalkind hlásající "revoluční asketismus".
"Pouze k reprodukci"
Sovětské úřady prosazovaly myšlenku, že sexuální akt slouží pouze k reprodukci, uvádí socioložka Jelena Kočkinová. "Proto se o sexualitě nemluvilo ani v rodině, ani ve škole," říká.
Symbolem této ostýchavosti, velmi vzdálené realitě ložnic, se stala scénka z počátku období přestavby: při talk show vysílené v roce 1986 v SSSR a ve Spojených státech se jedna Američanka ptala Rusky, jestli se na reklamě v její zemi objevuje sexuální tématika. "U nás sex neexistuje a jsme zásadně proti tomu," odpověděla Ruska. Další Ruska se připojila: "Sex u nás je, ale nemáme reklamu!"
"Dříve jsme se tvářili, že sex neexistuje, a pak ho najednou bylo příliš. A to tolik, že z něho lidé byli vystrašení, vyvolával znechucení a odmítání," prohlašuje Jelena Rydkinová.
Zakladatelka populárního serveru sexuální výchovy Taťjana Dmitrijevová ujišťuje, že chce mezi Rusy propagovat sex, který není nudný. Pravidelně v Moskvě pořádá prodeje erotických pomůcek a odhaluje i praktiky sadomasochismu.
Jestliže se současná ruská společnosti více zajímá o sexualitu, je to podle Rogozina také z důvodu stále větších omezení prosazovaných za 20 let vlády Vladimira Putina v médiích a na internetu.
"Omezení svobody vyjadřování v jiných oblastech vedlo lidi k tomu, že se obracejí k intimní sféře. Dnes lidé raději mluví o sexu než o politice," vysvětluje.
