Šíření infekcí kvůli uprchlíkům nehrozí, tvrdí Rakušané

Zdraví
8. 12. 2015 17:08
Běženci tábořící u uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos.
Běženci tábořící u uprchlického tábora Moria na řeckém ostrově Lesbos.

Vyšetření uprchlíků, kteří v posledním roce zaplavili Rakousko, zatím nedávají žádný důvod k obavám ze šíření nakažlivých nemocí. V rozhovoru s rakouským deníkem Kurier to uvedla Pamela Rendi-Wagner, ředitelka sekce veřejného zdraví rakouského ministerstva zdravotnictví. Reagovala tak na časté obavy nejen Rakušanů z toho, že uprchlíci budou zdrojem řady závažných infekcí.

V Česku například Blok proti islámu, vedený Martinem Konvičkou, podal už v září trestní oznámení na českého ministra vnitra Milana Chovance kvůli tomu, že "šíří nakažlivou nemoc z nedbalosti". A to údajně kvůli tomu, že nechrání obyvatele Česka před chorobami, "které mohou do ČR zavléci nelegální migranti". Ani v Rakousku, kam míří mnohonásobně více uprchlíků než do Česka, však lékaři dosud žádnou takovou obavu nepotvrdili.

"Migranti trpí nejčastěji zraněními nohou a chodidel v důsledku útrap na cestě. K tomu se přidávají kvůli špatné výživě hypoglykémie a dehydratace organismu," uvedla Rendi-Wagner. Z hlediska infekčních onemocnění se může jednat zejména o úplavici, ovšem ani tato nemoc není mezi migranty zvlášť rozšířená. V říjnu 2014 zaznamenali lékaři v Rakousku 9 případů úplavice, v říjnu 2015, tedy v době vrcholící uprchlické krize, bylo nahlášeno 18 případů. V Rakousku přitom letos požádalo o azyl už 90 tisíc uprchlíků, čtyřikrát více než loni. A počet migrantů, kteří zemi prošli nebo ještě do konce roku projdou, se odhaduje na půl milionu.

Přitom ani výskyt tuberkulózy se nijak nezvýšil a naopak poklesl. V roce 2013 zachytili zdravotníci v Rakousku 449 lidí s tuberkulózou, loni 408 a letos dosud 400 případů. Takřka polovinu nemocných tvořili Rakušané, zbytek cizinci. Podobně se nedá přičítat uprchlíkům ani zásadní podíl na výskytu případů úplavice. "Mnoho Rakušanů si tuto nemoc přiveze ze zahraničí," tvrdí Rendi-Wagner, která je odbornicí na tropickou medicínu. Podle ní prakticky všechny zdravotnické organizace v Německu i Rakousku potvrzují, že do této doby není žádný důvod obávat se šíření infekcí kvůli uprchlické vlně. "Pro Rakousko nadále platí velmi nízké infekční riziko," uvedla lékařka a ministerská úřednice v jedné osobě.

Důvodem je údajně také fakt, že většina uprchlíků přichází ze Sýrie, tedy země, která před válkou disponovala propracovaným a vyspělým zdravotnickým systémem. Všichni uprchlíci, kteří v Rakousku požádají o azyl, procházejí důkladnou lékařskou prohlídkou. Kvůli vyloučení hrozby tuberkulózy musí každý azylant, starší šesti let, absolvovat například rentgen plic. I když se ale na základě těchto prohlídek lékaři zatím neobávají rozšíření infekcí, Rakousko už zdravotnická péče v uprchlických táborech stála miliony EUR. Ve sběrných centrech totiž žadatelé o azyl, kteří sebou nemají očkovací průkaz, procházejí také očkováním, včetně očkování proti spalničkám či tetanu.

Autor: Marek KerlesFoto: ČTK , Krumphanzl Michal

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ