Zpráva WHO
Stop obavám. Havárie ve Fukušimě nezvýšila výskyt rakoviny

Jen nepatrně vyšší riziko onemocnění rakovinou hrozí lidem, kteří byli nejvíce vystaveni vlivu radiace, jež unikla z japonské jaderné elektrárny Fukušima poškozené zemětřesením a přívalovou vlnou tsunami v roce 2011. Uvedla to Světová zdravotnická organizace, podle níž nelze v důsledku havárie předpokládat výrazný růst počtu případů rakoviny.

"Mimo území Japonska se podle posudku WHO nedá očekávat žádný zjistitelný růst zdravotních rizik v důsledku fukušimské havárie. Co se týče Japonska, může být nebezpečí onemocnění některými druhy rakoviny v nejvíce zasažených oblastech u jistých věkových skupin a pohlaví trochu vyšší, než je průměr," píše organizace ve svém dokumentu.

Právě z těchto důvodů je důležité, aby osoby z nejvíce kontaminovaných oblastí byly dlouhodobě sledovány a podrobovány pravidelným zdravotním prohlídkám. Celkově je podle WHO o jedno procento větší nebezpečí, že u lidí, jež radiace z Fukušimy zasáhla nejvíce, bude v budoucnu rakovina diagnostikována.

"Riziko je docela malé a pravděpodobně ho zastíní jiné faktory, třeba životní styl obyvatelstva. Je horší začít kouřit než být bezprostředním svědkem fukušimské havárie," konstatoval jeden ze spoluautorů zprávy, Richard Wakeford z Viktoriiny manchesterské univerzity.

Ohrožena je jen štítná žláza

WHO nicméně upozorňuje na některé typy rakoviny, které jsou pro nejvíce ohroženou skupinu kritické. Podle expertů hrozí o šest procent vyšší riziko rakoviny prsu u žen vystavených radiaci v prvních letech života a o sedm procent vyšší nebezpečí leukemie u mužů, kteří byli radioaktivním zářením zasaženi jako malé děti.

Až sedmdesátiprocentní růst počtu případů pak lze předpokládat u rakoviny štítné žlázy u žen vystavených radiaci v nejmladším věku. WHO uvádí, že zatímco obecně hrozí rakovina štítné žlázy u 0,75 procenta žen, u kritické skupiny z Fukušimy se tento údaj zvyšuje na 1,25 procenta. Štítná žláza je při nukleárních katastrofách nejvíce postižený orgán, protože se v ní ukládá radioaktivní jód.

WHO v souvislosti s fukušimskou tragédií naopak nepředpokládá větší výskyt samovolných potratů, mrtvě narozených dětí a dalších fyzických a mentálních poruch, které mohou zasáhnout děti narozené po nehodě.