Každé dvě hodiny je v Česku diagnostikován nový pacient s rakovinou krve. Přestože je leukémie stále závažná diagnóza, léčba se v posledních letech výrazně změnila. Díky novým lékům a postupům se zvětšily šance pacientů s chorobami krve na uzdravení.
"Pokud někomu řeknete, že má leukémii, v první chvíli to vnímá jako rozsudek smrti. V praxi však dokážeme mnohým pacientům výrazně prodloužit a zkvalitnit život," uvedl ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze Marek Trněný.
Ještě před deseti lety se téměř nikdo z pacientů nedožil více jak sedmi let od stanovení diagnózy. V současnosti se 93 procent nemocných léčí přes pět a více let. "Změnilo se to kolem roku 2000, kdy na trh vstoupil nový lék, který výrazně změnil prognózu nemoci," vysvětluje Trněný, který se se svými kolegy stará o 160 pacientů.
Leukémie však není jediná nemoc, jejíž léčba prodělala zásadní změnu. Podle předsedy České hematologické společnosti Jaroslava Čermáka přinesla do oboru téměř revoluci imunoterapie a použití takzvaných monoklonálních protilátek, které cíleně reagují jen na určité typy buněk. Díky tomu se léčba pacientů s leukémií, myelodysplatickým syndromem, hemofilií či chudokrevností personalizuje.
"Snažíme se těmto lidem ušít léčbu přesně na míru. Není to jen o lécích, ale také o postupu, který jim vyhovuje, spolupráci s rodinou," dodává Trněný u příležitosti 60. výročí vzniku Ústavu hematologie a krevních transfuzí. Přestože v následujících letech čekají instituci organizační změny včetně nových smluv s pojišťovnami, chtějí se lékaři zaměřit zejména na vývoj nových medicínských postupů a jejich aplikací do praxe.
"V Česku žije 25 tisíc lidí, kteří se léčí nebo léčili s krevními nádory. Proto spolupracujeme i s pacientskými organizacemi, které jim pomáhají vrátit se do života, učí je, jak se mají doma o sebe starat. S internetem se povědomí o těchto chorobách zlepšilo, přesto nám dá hodně práce, aby lidé nevěřili mýtům, ale aby se spolehli na naši péči," dodává Jaroslav Čermák.
