Kočičí nemoci nebo-li toxoplazmózy jsou poslední dobou plná média. Kromě toho, že zpomaluje přirozené reakce organismu, může také ohrozit průběh těhotenství. Podle gynekologa a genetika Pavla Caldy však není panika na místě. "Kdo si myje ruce a nejí syrové maso, neonemocní," tvrdí. Plošné testy těhotných žen, které někteří navrhují zavést, odmítá. V konečném důsledku by prý mohly přinést více škody než užitku.
Fakt, že se žena v průběhu těhotenství toxoplazmózou nakazí, totiž automaticky neznamená, že se infikuje i plod. "Přitom pouhá zmínka o tom, že by se dítě mohlo, ale nutně nemuselo, od ní nakazit, může ženě hodně znepříjemnit těhotenství nebo ji i přimět k potratu," říká v rozhovoru pro TÝDEN.CZ šéf Centra fetální medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Pavel Calda.
Existují nějaké kvalifikované odhady, kolik těhotenství končí samovolným potratem nebo jako zamlklé těhotenství?
Byly provedeny nějaké studie, ale ten rozptyl je veliký. Pesimistické odhady mluví o 20 procentech, optimistické o 10 procentech z celkového počtu těhotenství. Z tisíce oplozených vajíček se tedy narodí 800 až 900 dětí. Největší ztráty jsou do 12. týdne těhotenství, proto se ženám radí oznamovat graviditu až po prvním trimestru.
Proč u některých žen doprovází nechtěné ukončení těhotenství bolesti a silné krvácení, a jiné žádné příznaky nemají a smutnou novinku se dozvědí až od lékaře na prvním ultrazvuku?
První případ bývá laiky označován jako samovolný potrat, druhý, bezpříznakový jako zamlklé těhotenství. Oba dva termíny ale označují stejnou událost, předčasné ukončení těhotenství. Rozdíl je jen v časové souslednosti, jde o dvě stadia téhož. K bolestem a krvácení dochází až v posledním momentě, kdy je plodové vejce vypuzováno z těla ven. Do té doby ale žena vůbec neví, nemá jak, že těhotenství už před nějakou dobou skončilo.
Není to ale zvláštní, že žena v sobě nosí třeba i několik týdnů mrtvý zárodek, a tělo o tom nevydá žádný signál?
Žena prostě od přírody není vybavena senzory kvality těhotenství. Takže nepozná, jestli těhotenství probíhá špatně nebo dobře, do té doby, než začnou bolesti a krvácení. Ani pohyby dítěte v pozdějším stadiu nejsou relevantním ukazatelem, o kvalitě těhotenství totiž příliš nevypovídají.
Tvrdí se, že kvůli zhoršujícímu se životnímu prostředí a životním návykům počet nechtěně ukončených těhotenství stoupá. Je to pravda?
Ne, to je nesmysl. To není podloženo žádnými důkazy.
Nejčastější příčinou prý bývá chromozomální vada plodu...
Většinou se příčina ani nezjistí, ale ví se, že 60 procent neúspěšných těhotenství skončí kvůli poruše spojení spermie s vajíčkem. Díky tomu, že příroda vývoj poškozeného plodu přirozeně zastaví, se lidé rodí víceméně zdraví.
Nicméně sehrát svoji roli může i infekce během těhotenství. Vy jste se zabýval konkrétně vlivem boreliozy na vývoj plodu. K jakému závěru jste došel?
Že borelie je pro plod s největší pravděpodobností neškodná, na rozdíl od aktivních infekčních onemocnění jako je toxoplazmóza, syfylis, parvovirus B19, neštovice, hepatitida typu B a C, HIV, chlamydie, zarděnky či herpes simplex.
Těhotné ženy proto podstupují vyšetření na přítomnost protilátek, s výjimkou toxoplazmózy, přitom například ve Francii je tento screening běžný. Proč ne u nás?
Toxoplazmóza je nemoc, která se přenáší syrovým masem, neumytým ovocem a zeleninou nebo špinavýma rukama. Takže pokud člověk nejí syrové maso a myje si ruce, tak to nedostane. Ve Francii je incidence vysoká, lze tedy spekulovat, že jedí více syrového masa.... Navíc pokud se žena nakazí před otěhotněním, tak pak už má v sobě protilátky a na následné těhotenství nemoc vliv nemá. A i v případě, že se matka nakazí v době gravidity, tak to ještě nutně neznamená, ze se infikuje i plod. Přitom prostá zmínka o tom, že dítě by mohlo, ale nutně nemuselo, mít vrozenou toxoplazmózu, může ženě hodně znepříjemnit těhotenství nebo ji i přimět k potratu. Dětí, které se narodí s toxoplazmózou, je u nás ročně co prstů na jedné ruce. Takže kvůli tomu zavádět plošné testy mi přijde zbytečné a budoucí matky to může zbytečně stresovat. Jsem zásadně proti.
V České republice je teď nově legalizovaná pilulka, která mrtvý plod z dělohy vypudí, čímž by se žena vyhnula mnohdy obávané kyretáži. Je ale užití pilulky vždy lepší alternativa?
Záleží na tom, jak staré je těhotenství. Lékař musí sám rozhodnout, jakým způsobem postupovat, protože jak farmakologický, tak instrumentální postup má svoje indikace a kontraindikace, tedy situace, kdy tyto postupy jsou a nebo nejsou vhodné.
Další možností je čekat, až se tělo s mrtvým plodem vypořádá samo. Jaký postup je nejšetrnější vůči ženskému organismu, tedy zanechává nejméně následků?
Vyčkávat, až si s tím tělo poradí, může vést k řadě vážných problémů a v krajních případech skončit až smrtícím karcinomem. To bych řekl je ta nejméně vhodná metoda, může to trvat dlouhé týdny i měsíce. A kyretáž bych nedémonizoval. Pokud se provede šetrně, nezanechává žádné následky. Největší "následek" si odnáší ženina psychika, bez ohledu na zvolenou metodu odstranění plodového vejce.
Kdy se může žena po této události začít opět pokoušet otěhotnět? Někteří lékaři tvrdí, že klidně hned, jiní doporučují počkat až půl roku.
Myslím, že stačí, když žena dvakrát nebo třikrát odmenstruuje, což odpovídá asi 2-3 měsícům po neplánovaně skončeném těhotenství.
Někteří gynekologové doporučují v takových případě brát vitaminové komplexy. Je to ale skutečně nutné a přínosné?
Pokud to trochu přeženu, tak slovy hlavního hrdiny seriálu Teorie velkého třesku Sheldona Coopera, "jsou vitaminy nejdražší moč". Normálně živené ženy, které mají přístup k pestré stravě po celý rok a ne jako za socializmu jen pomeranče a mandarinky na Vánoce, nemají důvod trpět nedostatkem vitamínů. Jediný poznatek týkající se preventivního užívání ve vztahu k těhotenství, pro který existují vědecké důkazy, je pozitivní dopad užívání kyseliny listové v prekoncepčním období.
