Životní styl
Typický pacient s infarktem je 65letý muž, obvykle kuřák, uvádí IKEM

Typickým pacientem s infarktem je podle Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) 65letý muž, obvykle kuřák. Často trpí i dalšími nemocemi, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo obezita.

Při léčbě je pro zachování funkce srdce zásadní rychlost zákroku. Pokud lékaři zasáhnou do dvou hodin, zachrání většinou celý srdeční sval. IKEM o tom v úterý informoval v tiskové zprávě k 30. výročí koronární angioplastiky, což je výkon, který pro zprůchodnění tepny používají.

"Od začátku je to boj o čas. Kdykoliv od počátku příznaků infarktu může pacient náhle zemřít na fibrilaci komor, která může být spuštěna v neprokrvené srdeční tkáni," popsal vedoucí Oddělení intervenční kardiologie Kardiocentra IKEM Michael Želízko.

I bez arytmie je podle něj pacient ohrožený odumřením různě velké části svaloviny srdce a zhoršením jeho čerpací funkce. Čím dříve k zákroku dojde, tím víc zůstane zachováno. "Pokud se podaří pacienta dostat do nemocnice v prvních dvou hodinách, zachráníme prakticky celý srdeční sval. Mezi druhou a šestou hodinou od počátku bolesti ještě stále umíme výrazně snížit dopady infarktu, ale funkce srdce je obvykle snížena a pacient je ohrožen rozvojem srdečního selhání," dodal. Nemocní by proto neměli váhat si zavolat zdravotnickou záchrannou službu, pokud bolesti trvají déle než 10 minut.

"V typickém případě se infarkt myokardu projeví tlakovou nebo pálivou bolestí za hrudní kostí, která se často šíří do krku a čelisti nebo do ramen, případně až do levé ruky. Často jsou přítomny další příznaky jako opocení nebo pocit na zvracení, případně dušnost," popsal přednosta Kardiocentra IKEM Josef Krauzner. Varoval, že u lidí s diabetem mohou být příznaky infarktu mírnější a bolest méně výrazná.

Lékaři z IKEM jako první v tehdejším Československu zavedli před 30 lety program účinné intervenční léčby akutního infarktu myokardu metodou takzvané koronární angioplastiky. Při tomto výkonu se velmi rychle zprůchodní věnčitá tepna uzavřená krevní sraženinou, což obnoví krevní průtok do postižené oblasti a zastaví odumírání srdečních buněk.

Před tím se sraženiny rozpouštěly většinou pomocí léků. Do jednoho roku zemřela téměř čtvrtina nemocných. Koronární angioplastika tak snížila riziko takového úmrtí na méně než deset procent. V současné době ji nepřetržitě zajišťuje 23 center v celé ČR. Ročně lékaři těchto výkonů udělají přes 22 tisíc, zhruba 5000 až 6000 u akutních infarktů, další u ischemické choroby srdeční.

Léčba infarktů je v ČR čím dál tím úspěšnější. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny za posledních deset let klesl počet úmrtí hospitalizovaných s infarktem o čtvrtinu. Přesto nemoci srdce ale v Česku stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí.