Téměř 110 tisíc krůt a kuřat muselo být utraceno v Dolním Sasku kvůli nákaze ptačí chřipkou, která se v této severoněmecké spolkové zemi potvrdila tento měsíc. Informovala o tom agentura DPA. Ta rovněž uvedla, že úmrtí divokého ptactva na ptačí chřipku hlásí již 12 spolkových zemí, ve čtyřech z nich se virus vyskytl v chovech drůbeže. Ptačí chřipka se v posledních týdnech objevila i v dalších zemích Evropy.
V Německu je nejhorší situace na severu v Dolním Sasku, kde se naposledy ve středu potvrdil virus na farmě v městečku Barssel v okrese Cloppenburg. Výskyt ptačí chřipky v chovu drůbeže potvrdilo ministerstvo životního prostředí i v Sasku-Anhaltsku v okresech Jerichower Land a Harz.
Ptačí chřipku u divokého ptactva i v chovech drůbeže potvrdil i rakouský institut veterinárního lékařství, který tento měsíc zkoumal přes 600 vzorků uhynulých ptáků. Typ ptačí chřipky označený H5N8 byl potvrzen u dvaceti divokých ptáků z oblasti Bodamského jezera v západorakouské spolkové zemi Vorarlbersko, kde se objevil i na drůbeží farmě. U divokých kachen byl prokázán i v Salcbursku.
Ptačí chřipka se v posledních týdnech objevila mimo jiné i na farmách v Dánsku, Nizozemsku, Polsku, Maďarsku či Chorvatsku. Některé země včetně Kanady, Izraele a Srbska už zakázaly dovoz drůbeže z Maďarska, kde se nemoc rozšířila na jihu země.
Takzvanou ptačí chřipku, která byla známá již v 19. století jako ptačí mor, způsobují chřipkové viry typu A. Na člověka se její virus přenáší jen zřídka, pak má ale vysokou úmrtnost - nepřežije ji přes polovinu nakažených. Zvláště nebezpečný podtyp viru ptačí chřipky, označovaný jako H5N1, se objevil zhruba před 20 lety v Asii, odkud se rozšířil do celého světa.
Vakcinace proti ptačí chřipce se v chovech neprovádí, je dokonce zakázaná. Postižená hejna se likvidují. Přijímána jsou v postižených oblastech i další opatření, jako je vymezení a izolace rizikových pásem či zákaz přepravy, výstav a trhů.
