Život ve velkých městech je nebezpečný pro duševní zdraví. Neustálý stres totiž způsobuje nevratné změny na mozku, čímž se zvyšuje riziko vzniku úzkosti, depresí nebo schizofrenie. Podle autorů studie není lidské tělo z biologického hlediska na život ve městech připraveno.
Cinkání tramvají, troubení záchranné služby, blikající reklamy i neustálý spěch organismus stresuje. Není proto s podivem, že lidé žijící ve městech mají větší sklony k depresím, úzkostem, schizofrenii a jiným duševním poruchám než lidé z klidnějších částí země.
Jako Jane Austenová
Podle nové německé studie uveřejněné v časopise journalNature se stresující podněty podepisují na našem mozku. U obyvatel města je totiž hyperaktivní část mozku zvaná amygdala, kterou lékaři spojují se vznikem mentálních poruch. Navíc byla větší aktivita zaznamenáná i u lidí, kteří ve městech pouze vyrůstali a nyní bydlí v drobnější zástavbě.
Anketa:
Máte pocit, že život ve městech je stresující?
"Nejsme jako Jane Austenová, nechceme říkat, že města jsou špatná a venkov je bezchybný," tvrdí vedoucí studie Andreas Meyer-Lindenberg z Univerzity v německém Mannheimu: "To důležité je to, že si uvědomujeme, že město je rizikový faktor pro psychické poruchy."
Němečtí odborníci nechali 32 dobrovolníků vypočítávat matematické úkoly na čas a zároveň je dostávali pod stres a tlak. Měřili přitom jejich hladinu stresových hormonů, krevní tlak a aktivitu mozku. Svůj pokus opakovali celkem třikrát.
Upozornění pro developery
V budoucnu by se vědci chtěli zaměřit na to, co přesně způsobuje větší aktivitu našeho mozku. "Může to být časté potkávání cizích lidí, může to být vysledek vizuálních stimulů - billbordů. Zatím nevíme, ale otevírá to nové možnosti výzkumu," vysvětluje neurolog z Californského Institutu v Pasadeně Dan Kennedy.
V současné době žije ve městěch více než polovina obyvatel Země. Za 40 let bude jen čtvrtina obyvatel žít v přírodě či na venkově. "Lidé nyní žijí v prostředí, pro které nebyli stvořeni, nás mozek na to neumí reagovat," vysvětluje Kennedy: "Žijeme pod tlakem a v situacích, které jsme v minulosti nemuseli řešit. Je to věc, se kterou by architekti a osoby odpovědné za rozvoj měst měli počítat."
