Až 60 procent rodin se stará o svého nemocného příbuzného vlastními silami. Přes dvě třetiny z nich však netuší, jak si poradit, pokud pacient nechce jíst, vyplývá z průzkumu pražské Thomayerovy nemocnice. Úbytek pouhých tří kil přitom může zkomplikovat léčbu, prodloužit nemoc či vést k odložení potřebné operace.
Nechutenství a nezájem o jídlo doprovází řadu častých nemocí. Se ztrátou chuti k jídlu se mimo jiné potýkají onkologičtí pacienti, lidé po mrtvici či s demencí, s nemocemi trávicího ústrojí, dýchacích cest či s psychickými poruchami. "Není to problém jen zdravotnických zařízení, kde není dobrá nutriční péče, ale zejména domácí péče, kam nutriční terapeut nevidí," tvrdí Pavel Kohout z Thomayerovy nemocnice.
| Kde hledat radu |
|
Další informace jsou dostupné na stránkách: |
Podle něho však záleží zejména na nejbližších, kteří si musejí váhového úbytku včas všimnout. Pacient bez síly totiž není schopen absolvovat potřebná vyšetření a v některých případech dokonce ani operace. "Až třetina pacientů v domácí péči sní pouze třetinu běžné porce, což by měla rodina zaznamenat. Je dobré vést si údaje o tom, co nemocný jedl, kdy a v jakém množství. Dalším ukazatelem je rychlé hubnutí a únava i při malé námaze," vyjmenovává Kohout.
Pokud si však rodina s nemocným neví rady, měla by vyhledat odbornou pomoc. Nutriční terapeuti v nemocnicích či speciálních centrech upraví jídelníček nebo doporučí takzvaný sipping. "Sipping je komplexní tekutá strava, kterou pacient pomalu usrkává a díky níž se mu do těla dostanou potřebné živiny," vysvětluje pojem Kohout a dodává: "Neváhejte se o výživu svých blízkých zajímat. Je to totiž to jediné, co jsme schopni v léčbě ovlivnit."
|
Kolik toho za den sníst: |
|
Potravinová pyramida představuje jednoduchý přehled toho, co by měl člověk za den sníst. Je rozdělena do čtyř stupňů, ale žádný z nich nedokáže dodat všechny životně důležité látky. Je proto potřeba jíst potraviny z každé skupiny. |
