Vysoký krevní tlak je metla Čechů. Jak proti němu bojovat?

Dvě třetiny českých pacientů s vysokým krevní tlakem sabotují léčbu. Pokud dostanou od lékaře více léků, někteří si vybírají, které si vezmou, jiní se předepsaným pilulkám vyhýbají úplně. Podle lékařů se tak snižuje efekt zvolené léčby a odborníci jsou nuceni hledat alternativní cesty ke snížení hypertenze. Co podle nich zaručeně funguje? A co pro své zdraví mohou udělat sami pacienti?

"Hypertenze pro nás v současnosti představuje velký problém, protože stojí v pozadí většiny kardiovaskulárních onemocnění. Vyvíjí se přitom velmi pomalu i několik desítek let, organismus si na změnu zvykne, pacienta nic nebolí a porucha se projeví až fatálními následky," upozorňuje předseda České společnosti pro hypertenzi Jan Filipovský.

Vysokým krevním tlakem trpí podle rozsáhlé epidemiologické studie Světové ligy proti hypertenzi dvě třetiny Čechů starších 50 let. Necelých 60 procent o své nemoci ví, ale jen část z nich kvůli svému zdraví vyhledá lékařskou péči. "Léčba však zabere jen u necelé třetiny pacientů. mnoho z nich totiž vědomě léky neužívá. Někdo k nim má výhrady, jiný nechce přijít o výhody invalidního důchodu," dodává místopředseda společnosti Jiří Widimský.

Léčba na celý život

Právě aktivní spolupráce pacientů je podle lékařů v tomto oboru klíčová. Hypertenze je chronická choroba, se kterou musejí lidé bojovat celý život a jež vyžaduje dlouhodobou změnu životního stylu. "Je to hodně o komunikaci. Musíme lidem vysvětlit, proč je důležité v jejich stavu užívat léky, co je čeká a že nelze přestat po jedné krabičce tabletek," říká Filipovský. 

Nabízí se zde analogie s diabetiky. Také hypertonici by podle doporučení lékařů měli mít přehled o svém zdravotním stavu a mít možnost změřit si krevní tlak i doma. Například v Německu zakoupení domácího tonometru hradí zdravotní pojišťovny. "Ideální je, když si pacient týden před návštěvou lékaře každý den dopoledne a odpoledne měří doporučeným přístrojem a hodnoty poté přinese odborníkovi k nahlédnutí," dodává Widimský.

Doma versus v ordinaci

Strach z bílých plášťů totiž hraje roli u většiny pacientů a třetina z nich má dokonce v ordinaci daleko vyšší tlak než v klidu domova. "Na změnu tlaku má psychické rozpoložení velký vliv. Projevit se může dokonce i radost, že člověk má tentokrát tlak v normě," dodávají lékaři. Z tohoto důvodu by se lidé neměli měřit ve chvílích, kdy jsou rozčilení či se cítí v nepohodě. Lékaře zajímá především, jaký je jejich krevní tlak během obyčejného dne. "Nejhorší je, když se lidé podívají na zprávy a pak si jdou v rozčilení měřit tlak. Odrazujeme měření v extrémních zdravotních či psychických podmínkách," říká Widimský.

Z tohoto důvodu by se lidé neměli nervovat ani kvůli měření. Pokud zjistíte, že vás neurotizuje sám proces měření a máte nutkavou potřebu se často měřit, raději tonometr odložte. "Nejhorší je, když máme pacienty, kteří se měří dvacetkrát denně a pak nám volají s grafy, tabulkami a hodinovými průměry jejich krevního tlaku," dodává Widimský.