Když přijde krize
Bez křiku a výčitek. V USA se rodí nová manželská terapie

Terapeuti z Minnesotské univerzity se rozhodli pomáhat manželským párům v krizi netradiční terapií. Místo toho, aby se partneři scházeli na společném sezení a snažili se najít řešení svých problémů, chodí na schůzky zásadně každý sám. Psycholog jim nepomáhá s řešením konfliktů, ale po pár týdnech jim řekne svůj názor, zda má cenu podstoupit klasickou partnerskou terapii, nebo podat rovnou žádost o rozvod, a ušetřit tak čas a peníze.

Bez zbytečných výčitek, hořkosti, vzájemného obviňování a křiku. Tak by měla probíhat nová terapie, kterou její autor Bill Doherty z Minnesotské univerzity nyní testuje na manželech, kteří mají neshody. Během této metody se ani jeden z partnerů nesnaží prý vyřešit problémy, ale najít odpověď na otázku, zda skutečně chce rozvod, co chce se svým životem dělat a zda existuje jiná možnost, která neznamená rozpad rodiny.

"Většinou k nám přichází lidé, u nichž se možnost rozvodu vážně probírala. Znamená to v praxi, že jedna strana se k rozvodu přiklání a druhá se cítí ublížená. S tím se špatně pracuje," vysvětlil v deníku Wall Street Journal Doherty: "Jeden z partnerů totiž jenom do manželské poradny dochází, ale nesnaží se, nechce spolupracovat a poté řekne, že terapeut pro ně nic neudělal."

Doherty zavedl sezení, na která chodí partneři zvlášť a baví se o silných a slabých stránkách vztahu, co pro zlepšení udělali oni a jak si představují svou budoucnost. Nakonec je vše na  terapeutovi, který funguje jako soudce. Pro své klienty totiž zhodnotí jejich vztah a navrhne jednu ze tří cest - rozvod, návštěvu klasické manželské poradny či setrvání ve vztahu s malými změnami.

Pokud terapeut doporučí rozvod a lidé na to přistoupí, pomůže jim stresujícím obdobím projít. Podle psychologů je přesně tento aspekt slabé místo klasických rodinných terapií - pokud nezabere, lidé na problémy zůstanou sami. "Pracujeme s ženami a muži zvlášť, protože nechceme dávat průchod zklamání a vzájemnému ubližování. Nechceme manželství ještě více ničit. Tomu, kdo je ublížen, se snažíme ukázat, že nemá cenu běhat po dětech a stěžovat si, že je maminka či tatínek vyhodili z bytu," dodává Doherty.

Úspěšnost zmiňované metody zatím není spočítána, ale do programu se již přihlásilo několik desítek párů. V dotazníku přitom většina lidí uvedla, že si od terapie slibuje, že jim poskytne prostor pro to, aby si uvědomili, co chtějí v budoucnu dělat, a podívat se na svou roli ve vztahu z několika úhlů.