Čtyři pětiny Čechů hledají v těžké finanční situaci pomoc u rodiny. Očekávají od ní především citovou podporu a rady, jak řešit své finanční problémy. Vyplývá to z průzkumu, který uskutečnila agentura STEM/MARK v říjnu pro inkasní společnost KRUK Česká a Slovenská republika.
"Z našeho průzkumu mimo jiné vyplynulo, že i osoby, které se do dluhů zatím nedostaly, uvažují velmi podobně jako ty dluhově zainteresované. Více než dvě třetiny Čechů by byly rády, kdyby jejich finanční problémy zůstaly pouze v rodině a mohly je tak řešit společně," uvedla generální ředitelka společnosti KRUK Paulina Sapkowska.
Každý druhý člověk (57 procent) informuje o své finanční situaci, tedy příjmech, výdajích i závazcích, nejčastěji svou manželku či manžela. Každý třetí člověk pak také své děti (36 procent) či rodiče (32 procent) a každý čtvrtý svého partnera (26 procent) či kamarády (24 procent).
Čtyři z pěti Čechů by se v případě finanční pomoci obrátili na svou nejbližší rodinu, tedy manžela, manželku či dospělé děti (82 procent) a příbuzné (72 procent). V případě citové podpory by lidé vedle rodiny hledali pomoc také u přátel. Zajímavostí je, že v tíživé finanční situaci by se Češi obrátili i na správu sociálního zabezpečení (71 procent).
Přibližně polovina lidí se domnívá, že pokud se někdo rozhodne neinformovat své blízké o svých finančních problémech, činí tak proto, aby je ochránil před svými problémy (58 procent). Dalšími důvody je, aby doma udržel pozitivní a optimistickou atmosféru (48 procent) či ze strachu, že touto informací zatíží další osoby a přidělá jim starosti (48 procent).
Zatajování těchto problémů má ovšem ve většině případů na rodinné vztahy spíše negativní vliv. V téměř polovině případů se mohou rodinné vztahy stát napjatější, je-li zadlužená osoba vystavena stresu, který má vliv také na její rodinu (47 procent). V každém pátém případě se nepřiznáním dluhů v rodině, která již prošla problémy v minulosti, může situace jen zhoršit (21 procent), porozumění mezi členy rodiny slábnout a objevovat se nedůvěra (19 procent).
Každý pátý Čech (22 procent) již má podle průzkumu osobní zkušenost s dluhy. Nejčastěji se s nimi svěřil svému manželovi, manželce či partnerovi (74 procent), rodičům (51 procent), sourozencům či kamarádům (41 procent) s tím, že od nich očekával především radu, jak své finanční problémy řešit (42 procent), a citovou podporu (29 procent). Každý druhý člověk se naopak snažil svou situaci zatajit, především před svými sousedy (52 procent) a spolupracovníky (47 procent).
Ve více než polovině případů měla rozmluva o problematické finanční situaci podobu přiznání se v rámci klidného rozhovoru s vysvětlením, jak problém vznikl (57 procent) a v každém pátém případě byl navíc společně sestaven akční plán, jak se danému problému postavit (20 procent). V téměř každém druhém případě neměla tato informace na rodinné vztahy žádný vliv (47 procent), ve třetině případů naopak posílila vztah nebo rodinná pouta (33 procent).
