Přemýšleli jste někdy o tom, proč se na horních příčkách žebříčku sledovanosti umisťují filmy, které diváky dojmou až k slzám? Podle americké sociologické studie si po zhlédnutí smutného filmu lidé uvědomí, jaké mají v životě štěstí, myslí na osoby, které mají rádi, a váží si toho, že nemají tragický osud jako filmoví hrdinové.
Nenaplněná láska na Titanicu, nekonečné odloučení dvou milenců ve Městě andělů nebo dojemný příběh Forresta Gumpa se ve světových statistikách drží již několik let v přední skupině nejoblíbenějších filmů. Proč se ale lidé dobrovolně dívají na srdcervoucí příběhy místo veselých komedií?
"U smutných filmů si lidé vzpomenou na své blízké a váží si toho, že je mají u sebe. najednou je všechno špatné zapomenuto a vidět jsou hlavně kladné stránky vztahu," tvrdí socioložka Silvia Knobloch-Westerwicková z Ohio State University.
Čím víc se navíc diváci ztotožní s hrdiny filmu, tím více jsou prý spokojeni se svým skutečným životem. "Vlastně si říkají, že v porovnání s filmem si žijí docela dobře," dodává socioložka. Její výzkum, kterého se zúčastnily čtyři stovky dobrovolníků, bude nyní zveřejněn v odborném časopise Communication Research.
Psychologové přitom se závěry souhlasí. Odpovídají totiž teorii, že pozitivní emoce vyvolávají pocit, že je vše fajn, nic se neděje a nic není třeba řešit. Negativní emoce naopak nutí přemýšlet, hodnotit situaci. "Láska je přitom ta nejpozitivnější věc z celého lidského života. Není divu, že pomyšlení na někoho blízkého nás udělá šťastným," dodává Knobloch-Westerwicková.
