Mladí lidé stále častěji odkládají zásadní životní rozhodnutí a setrvávají i po dosažení plnoletosti v roli dospívajících. Jednou z příčin je to, že se déle vzdělávají, navíc jim současná doba nabízí více možností a různorodých životních cest, než měla generace jejich rodičů. Přispívá k tomu také ekonomická krize, která dopadá na pracovní trh.
"Jasný předěl mezi tím, kde končí dospívání a kde začíná dospělost, se jakoby rozmazal a zmizel," uvedl proděkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Petr Macek. Loni tam zahájili dlouhodobý výzkum nazvaný Cesty do dospělosti. Odsouvání prahu dospělosti je spojeno také s dalšími společenskými trendy - lidé například později uzavírají sňatky a přivádějí na svět potomky.
Badatelé se konkrétně zaměřili na období takzvané vynořující se dospělosti. Jde o vývojovou fázi mezi adolescencí a plnou dospělostí, zasazovanou obvykle do 25. roku života. Lidé z této věkové skupiny jsou už z právního hlediska sice dospělí, ale sami se tak často ještě necítí.
Vědci například zjistili, že mladí lidé často bydlí současně na více místech - zachovávají si zázemí u rodičů, ale zároveň přebývají u partnera nebo s kamarády v podnájmu. Svůj příjem skládají z několika zdrojů, třeba z brigád, stipendií, příležitostné práce a příspěvků od rodiny.
"Dříve bychom to mohli nazvat 'stav, než se usadí'. Dnes však musíme zvažovat, zda nejde o dlouhodobější stav, či dokonce životní styl," uvedl člen výzkumného týmu Stanislav Ježek. Podobný trend zaznamenávají vědci také v dalších rozvinutých demokratických společnostech, například ve Spojených státech a západní Evropě. Výzkum potrvá do roku 2016. Zatím se do něj zapojilo asi 1400 respondentů.
