Blíží se konec světa? Možná. Podle sexuologa Petra Weisse totiž přestáváme souložit. "Nejvíc škodí internetové porno. Často se mě ženy ptají, zda je normální, že se jejich partner vyhýbá sexu a pak ho v noci přistihnou, jak onanuje u počítače."
Sex, jídlo a smrt, jak říkáte, podléhaly vždy největším tabu. Nevím, jak to je se smrtí, ale sex a jídlo jsou teď všude, zdá se mi. Takže to už asi neplatí, ne?
Méně než v minulosti. Ale dodnes, pokud mají lidé sexuální problémy, nejdou za odborníkem. Když vás bolí zub, jdete k zubaři. Dokonce už ani není problém mluvit veřejně o tom, že lidé navštěvují psychiatry anebo psychoterapeuty, právě naopak, je to ve světě jistá móda. Ale třeba z českých mužů středního věku s poruchou erekce vyhledá lékaře jen asi pětina. A ještě menší část z nich se začne léčit. Přitom máme k dispozici léky, které v naprosté většině případů dokážou pomoct.
A je to proto, že se stydí? Stud je, zdá se mi, hrozně zřídkavá věc. Kdekdo mluví otevřeně o sexu, herečky, fotbalisté...
Něco jiného je soukromý a něco jiného veřejný prostor. Jsme schopni bavit se exhibicemi hvězdiček, ale pokud se máme sami odhalit, tak s tím máme problém. Samozřejmě roky zkoumáme postoje české společnosti k sexuálním otázkám. A když jsme to srovnali se světem, zjistili jsme, že česká populace je nejliberálnější.
Co to znamená?
Že je u nás nejméně lidí na světě, kteří se vyjadřují například proti homosexualitě, interrupcím, mimomanželskému či předmanželskému sexu, proti antikoncepci, pornografii nebo prostituci.
Tedy - z hlediska církve - jsme nejzkaženější.
Přesně. Domníváme se, že ta veliká liberálnost české populace souvisí s tím, že patříme k těm nejvíce ateistickým společnostem na světě. Náboženské přesvědčení je hlavním faktorem, který určuje konzervativismus sexuálních postojů. Ale z výzkumů vidíme i to, že sexuální toleranci určuje i velikost bydliště, čím menší je sídlo, tím konzervativnější postoje, vzdělání - lidé s nižším dosaženým vzděláním mají konzervativnější názory - a samozřejmě věk, starší generace jsou konzervativnější než mladí.
Nepřehnali jsme to s onou liberalizací? Jsme totiž například i daleko široko nejvíce nevěrní.
Nechci to hodnotit, ať tak činí etici, teologové a lidé povolanější než já. Na druhou stranu, pokud bychom mluvili o patologických jevech, víme dobře, že nejvíc se jich vyskytuje tam, kde se o sexu nemluví. Nejvíc násilí na ženách a dětech se páchá v zemích, kde žádná kriminalita oficiálně neexistuje. Sledovali jsme křivku kriminality u nás - počet znásilnění a sexuálních zneužití - a po roce 1989 se obecná kriminalita zvýšila čtyřikrát, jediné, co se nezměnilo, byl počet sexuálních zneužití a znásilnění. Sexuální kriminalita je nezávislá na politickém systému. Za sexuální delikty komunisté zjevně nemohou. Český komunismus měl specifikum v tom, že lidem moc nemluvil do dvou věcí - do chataření a sexu. To ovšem nehovořím třeba o homosexuálech, komunisté měli jejich růžové seznamy, to se ví...
Říše sexuální svobody?
Ano, v pátek všichni odjeli na chalupy a souložili.
To asi byla krásná doba! A co teď dělají čeští lidé v pátek?
Nevíme. Výzkumy se bohužel netýkají pátků.
* Promítá se politická změna do sexuálního života občanů?
* Není zvláštní, že sexuologie, mimochodem většinově maskulinní obor, dodnes nevysvětlila ženský orgasmus?
* Co udělaly se sexuálním životem Čechů bestsellery typu Padesát odstínů šedi?
* Bývají to muži, anebo ženy, kdo má na sex větší chuť?
* Jak je to dnes se sexuální výchovou?
Odpovědi na tyto otázky čtěte v novém vydání časopisu TÝDEN, které vyjde v pondělí 19. ledna 2015.
