Tresty za nebezpečné pronásledování se zatím zpřísňovat nebudou. Senátor Marcel Chládek svůj návrh stáhl. Zdůvodnil to tím, že ani na druhý pokus nezískal pro svou předlohu souhlas senátního ústavně-právního výboru. Bez jeho podpory by schvalování novely nemělo smysl, oznámil dnes senátor při jednání výboru pro lidská práva, v němž naopak se svými záměry v prvním kole projednávání uspěl.
Chládek chtěl novelou trestního zákoníku především zvýšit maximální trest vězení za stalking z jednoho roku na dva. Podle kritiků ale soudy zatím nevyužily ani současnou nejvyšší sazbu za nebezpečné pronásledování, které je zvláštním trestným činem teprve dva roky.
Senátor chtěl z trestního zákoníku vypustit také podmínku pro potrestání, podle níž pronásledování musí u oběti "vzbudit důvodnou obavu" o život či zdraví. Argumentoval tím, že v praxi je tuto podmínku obtížné prokazovat. Potřebnost změn ale podle oponentů dostatečně nezdůvodnil. Chládek (ČSSD) pro druhé kolo projednávání ustoupil od snahy rozšířit nebezpečné pronásledování i na zneužití osobních údajů k objednávání zboží nebo na poškozování jména oběti v práci či u obchodních partnerů. Podle kritiků včetně ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) ale toto jednání lze stíhat už nyní jako pomluvu nebo poškození cizích práv.
Každá čtvrtá Češka...
Se stalkingem, který je v Česku trestný od předloňského ledna, se podle průzkumů setkala každá čtvrtá Češka a téměř každý osmý Čech. Podle statistik policisté za půldruhého roku evidovali 825 případů stalkingu, z nich objasnili 622. Stíhali nebo vyšetřovali 505 lidí. Pravomocně odsouzeno pak bylo 176 lidí. Stalking neboli nebezpečné pronásledování je opakované a stupňované obtěžování. Pronásledovatel či pronásledovatelka třeba bombardují svou oběť textovými zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými dárky. Psychologové to označují za psychoteror. Pachatel pak také často ničí věci svého objektu a vyhrožuje mu napadením či smrtí.
