V Minsku mají jasno
Všechna mládež na brigádu. A zdarma

Rodiče mívají někdy problém dostat svoje pohodlné děti na brigádu. V běloruském hlavním městě to za ně vyřešil primátor - mladí z města mají povinně přiložit ruku k dílu při letošní sklizni brambor nebo ovoce. Rodinný rozpočet jejich práce ale nezvýší - městská mládež si má tvrdou práci venkovského lidu ozkoušet bez nároku na odměnu, napsal polský list Gazeta Wyborcza.

Podle primátora Mikalaje Laduckého budou mít brigády na minskou mládež pozitivní výchovný i zdravotní vliv. Je přesvědčen o tom, že jeho iniciativu podpoří učitelé i rodiče školáků, kteří by na brigády na venkov měli jezdit. 

"To je šílený nápad, děti se mají učit a ne sbírat brambory," řekla polskému listu jistá učitelka z Hrodna. "Jde o pokračování sovětského přístupu k výchově mládeže. Rodiče pochopili, že je to hloupost, ale vědí také, že jestli úřady něco naplánovaly, nemá smysl se proti tomu bránit," rozčiluje se dlouholetý ředitel jednoho ze soukromých gymnázií v Minsku, které tamní úřady před několika lety zavřely.

Podle deníku Gazeta Wyborcza iniciativa minského primátora vyvolala v běloruských prorežimních médiích velký ohlas, není prý proto vyloučeno, že si z hlavního města vezmou příklad i jiné oblasti země. Šéf jednoho z odborových svazů, který za sovětských dob pracoval jako náměstek předsedy kolchozu, si myslí, že zemědělská družstva pomoc mládeže uvítají. Hlavně proto, že za ni nebudou muset nic platit.

Brigády v zemědělství byly nejen v Sovětském svazu, ale i v jiných zemích bývalého komunistického bloku každoroční povinností mladých lidí. Mládež při nich měla nejen pomoci rolníkům, ale i získat kladný vztah ke kolektivnímu zemědělství. Efekt byl ale často opačný, připomíná Gazeta Wyborcza. "Příjezd do kolchozu znamenal kulturní šok. Ukázalo se, že je tam jiná realita: těžká práce za mizerné peníze, všudypřítomné opilství a nenávist venkovské mládeže k vrstevníkům z města," vzpomíná na brigády v kolchozech jeden běloruský publicista