Antibiotika nefungují
Z angíny a kapavky může být za pár let smrtelná nemoc
23.02.2012 17:22 Původní zpráva
Za posledního půl roku se opět zvýšila rezistence na antibiotika, varují evropské lékařské organizace. Kromě toho, že je více lidí, kterým tento druh léčby nepomůže, přibyly na seznam neléčitelných nemocí další diagnózy. Z častých a dosud lehce vyléčitelných chorob se tak za pár let mohou stát život ohrožující hrozby.
Bakterie způsobující nejrůznější nemoci mají oproti člověku velkou výhodu. Zatímco lidský organismus se mění v průměru desítek až stovek let, bakterie se dokáže přizpůsobit prostředí za několik měsíců. Tato její vlastnost a časté užívání antibiotik vede k tomu, že léky, které dokázaly nákazu rychle zahnat, dnes pacientovi vůbec nepomohou. Bakterie jsou totiž na léčbu připravené.
"Je to celosvětový problém, který nezná hranic. Přestože v některých zemích existují přísná pravidla pro použití antibiotik, je nutné si uvědomit, že nejsou na světě jediná. Z obyčejných nemocí by se v budoucnu mohly stát hrozby jako AIDS nebo pandemická ptačí chřipka," uvedl v deníku The Independent mikrobiolog Peter Hawkey z britské vládní skupiny pro výzkum antibiotické rezistence.
Jak zvýšit účinnost antibiotik: |
1. Užívejte antibiotika pouze tehdy, když vám to nařídí lékař. Nikdy si neschovávejte antibiotika na později, kdyby se nemoc vrátila. 2. Užívejte antibiotika přesně tak, jak vám řekl lékař, a po celou dobu, kterou určil. Pokud není uvedeno jinak, léky doberte. 3. Nepoužitá léčiva vraťte do lékárny. V žádném případě je nelikvidujte sami a nerozpouštějte ve vodě. 4. Antibiotika se užívají pouze proti chorobám bakteriálního původu, jako jsou tuberkulóza, zápal plic, infekce či meningitida. Zdroj: Česká lékárnická komora |
Podle loňské evropské zprávy zemře ročně pouze na starém kontinentě na následky zmiňované odolnosti 25 tisíc lidí. Zvyšuje se také počet některých onemocnění, která způsobuje například bakterie E.coli. Jen za minulý rok přišlo s touto diagnózou k lékaři prý o 30 procent pacientů více.
Za zvýšenou rezistencí stojí také opakovaně kritizované zbytečné předepisování antibiotické léčby. Pokud totiž pacient netrpí nemocí bakteriálního původu, antibiotika mu vůbec nepomohou a jen přispějí k odolnosti organismu vůči jejich účinkům. "Když přijde pacient s bolestí v krku, vždy ho pošlu na laboratorní test, než mu předepíšu recept. Musím si být jist, že nemoc není virového, ale bakteriálního původu," popsal svůj postup francouzský doktor Patrick Martin v listu Le Figaro. Podle něho by tak měl běžně postupovat každý praktický lékař.
S rezistencí však souvisí i přístup farmaceutických firem, pro něž se výroba málo účinných léků stává nevýdělečnou. Mnoho z nich z tohoto důvodu od výroby tabletek upouští a přestává podporovat i výzkum nových a silnějších léků. "Kvůli tomu je na trhu jen omezené množství druhů a bude pro nás mnohem a mnohem těžší je nahrazovat," dodává Hawkey.
Příkladem může být kapavka, která se ještě před několika lety léčila pomocí jednoho druhu antibiotik. V současnosti již lékaři běžně používají léky dva, které se doplňují a zvyšují účinek. Odborníci proto s nadějí vzhlížejí k silným antibiotikům zvaným karbapenemy. "Problém je, že již během posledních tří let, kdy se dostaly do praxe, se objevily první bakterie, jimž léčba neublíží," varuje Hawkey.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.