Zajištění větší bezpečnosti pro zacházení s tkáněmi jejich jednotným evropským kódováním má přinést novela, kterou v pátek v prvním kole schvalování podpořila sněmovna. Před dalším schvalováním normu, kterou si vyžádaly předpisy EU, projedná sněmovní zdravotnický výbor.
Novela má sjednotit požadavky na kódování lidských tkání a buněk a ověření jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky. Zavádí jednotný evropský kód, který usnadní sledovat lidské tkáně a buňky od dárce k příjemci a naopak.
Zvýšené náklady
Bývalý ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) uvedl, že to nebude znamenat zvýšené náklady, pouze bude třeba upravit zadávání ve stávajících kódovacích přístrojích. Pro kódovací systém se užijí alfanumerické znaky, takže ze vzorku není možné určit dárce ani příjemce. Ty lze zjistit jen v tkáňovém zařízení, které ale musí zabezpečit ochranu osobních údajů.
Jednotný evropský kód se nepoužije při darování reprodukčních buněk mezi partnery, u tkání a buněk použitých v rámci jednoho zařízení a také dovezených do ČR, pokud zůstanou od dovozu až po použití u dovážejícího tkáňového zařízení. Jakost a bezpečnost dovezených tkání a buněk bude sledovat Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Novela by společně se související úpravou transplantačního zákona měla vstoupit v účinnost na konci dubna příštího roku, přestože EU požadovala její přijetí do konce letošního října.
Změna transplantačního zákona ve Sněmovně také prošla do výboru. Stanoví postupy pro ověřování jakostních a bezpečnostních norem pro dovážené tkáně a buňky, které se použijí k transplantaci, tedy bezprostředně. Některé tkáně, například cévy, se totiž mohou použít v režimu transplantace orgánů i jako tzv. manipulované tkáně, u kterých se postupuje podle zákona o tkáních a buňkách. Podle ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) jde o technické úpravy. Novela také mění některé pojmy s ohledem na nový občanský zákoník.
