Srdeční selhání
Zadýchat se během vaření snídaně není normální, varuje lékař
10.01.2019 22:17 Původní zpráva
S chronickým selháváním srdce se v Česku léčí až 250 tisíc pacientů a zároveň se jedná o nejčastější důvod hospitalizace u osob starších 65 let. Na celém světě potom počet nemocných značně přesahuje 20 milionů. Srdeční selhání proto označují lékaři za epidemii 21. století. Potvrzují to také odborníci z II. interní kliniky - kliniky kardiologie a angiologie. Na vině je především časté podceňování příznaků a zanedbávání preventivních prohlídek.
Při chronickém srdečním selhání nezvládá srdce plnit svou funkci a jednoduše se mu nedaří pumpovat dost krve do celého těla. To má však celou řadu následků. "Nedostatečné prokrvení mozku či ledvin, a naopak hromadění krve v plicích, orgánech dutiny břišní a dolních končetinách. Dále dušnost, otoky a únava," upozorňuje Jan Bělohlávek z kliniky. Pacienti však často docházejí až rozvinutým selháváním a prvotní symptomy přičítají přibývajícímu věku.
"Mnoho lidí si myslí, že je normální se zadýchat ráno při vaření snídaně, ale to normální není," varuje Bělohlávek. Pomyslná červená kontrolka se tak v případě dušnosti nerozsvítí také z toho důvodu, že mnohdy jde o takzvaně jeden z mnoha plíživých příznaků. Ale jak upozorňuje Aleš Linhart, není radno je podceňovat. "Ukazuje se, že je prognóza pacientů se srdečním selháním horší než prognóza pacientů s onkologickými onemocněními," říká přednosta kliniky Linhart.
Pacienti navíc s tímto onemocnění stráví v nemocnici pět až deset dní a náklady na hospitalizaci jednoho pacienta se pohybuji kolem 85 tisíc. Odhadovaná celková částka se pak může vyšplhat až na necelých osm miliard korun ročně, což je pro srovnání celý rozpočet Všeobecné fakultní nemocnice. "Ze všech nemocných je navíc hospitalizováno celých 43 procent aspoň čtyřikrát," říká Bělohlávek.
Vyřazeni z běžného života
Lékaři se však shodují, že život se srdečním selháváním včetně hospitalizace představuje zátěž především pro samotného pacienta. Ten musí často opustit stávající zaměstnání a kvůli únavě pociťuje omezení v běžných činnostech. Podle Bělohlávka jsou navíc pacienti odkázáni na pomoc svých blízkých. Ti však s takovým úkolem často nepočítali. "Polovina lidí se necítila být na tuto novou podpůrnou roli připravena," sděluje závěry nedávného průzkumu.
Lékaři proto apelují, aby lidé nezapomínali na pravidelné preventivní prohlídky. "Pacienti na ně mají zdarma nárok jednou za dva roky, ale podstatná část veřejnosti na ně nechodí," říká Bělohlávek a dodává, že lidé často ani neužívají předepsané léky.
Nejčastější příčinou selhávání srdce je prodělaný infarkt nebo ischemická choroba srdeční. Předchází tomu však kornatění tepen, ukládání tuku do stěn cév a jejich ucpávání, které vznikají špatným stravováním, nedostatkem pohybu či kouřením. Rizikem je i dlouhodobě neléčený vysoký krevní tlak či cukrovka.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.