Nemoc duše i těla
Zapomeňte na stres. Jinak riskujete roztroušenou sklerózu

Je to jedna z nemocí, na jejíž vyléčení neexistuje lék. Doktoři sice mohou zmírnit a zpomalit rozvoj choroby a její dopady na běžný život, žádný pacient ale nemůže žít s jistotou, co bude druhý den. Roztroušená skleróza se přitom může týkat každého - genetika hraje roli jen ve 30 procentech. Zbytek záleží zejména na psychice a životním stylu.

Někdy se stačí probudit, aby měl člověk život vzhůru nohama. Své o tom ví i syn rockera Ozzyho Osbournea. Proč tato nemoc útočí zejména na mladé lidi? Co to znamená pro jejich budoucnost? A jak lze této nemoci předcházet?

Čas hraje prim

"U mě se nemoc projevila v posledním ročníku na vysoké škole během zkouškového období. Mám ale štěstí, protože mohu pracovat a fungovat téměř bez problémů," říká pacient s roztoušenou sklerózou a předseda strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek, který podporuje sdružení pomáhající pacientům s touto diagnózou. Právě jeho případ dokazuje, jak důležité je zachytit nemoc včas a začít co nejrychleji s léčbou.

"Platí, že čím dřív začnou lidé užívat léky, tím méně je jejich život postižen. Problém je, že máme tvrdá kritéria pro ty, kterým je léčba hrazena - a každý nemá 25 tisíc korun měsíčně na náklady spojené s léčením," uvádí přední česká odbornice na roztroušenou sklerózu Eva Havrdová. Hlas zhruba 19 tisíc pacientů však není v Česku dostatečně slyšet a problémy s financováním zůstávají. "Někteří pacienti dostanou první léky až po několika měsících," dodává Havrdová.

Jde přitom o skupinu lidí v produktivním věku, nejčastěji je choroba diagnostikována lidem ve věku 20 až 40 let. V poslední době také narůstá počet žen. Lékaři usuzují, že vliv může mít kouření, pozdější těhotenství a hormonální změny v těle. "Lidé se domnívají, že vliv má dědičnost, ale ze studií vyplývá, že genetika hraje roli jen ve 30 procentech. U zbytku je příčinou životní styl," upozorňuje Havrdová.

Stres škodí

Psychoterapeutka Renáta Schubertová působí ve Všeobecné fakultní nemocnici již několik let a vyslechla desítky různých životních příběhů. Podle ní se všechny podobají v jedné věcí - všichni někam pospíchali a nedali se zastavit. "Chodí k nám lidé, kteří měli dvě tři zaměstnání, stres z dětství, touhu být nejlepší, lidé zaměřeni na výkon. Vliv mají i emoce a vztahy s ostatními lidmi," dodává Schubertová.

Lékaři proto doporučují lidem, aby se snažili nevyčerpávat svůj organismus a vyhýbat se situacím, které je stresují nebo působí nepříjemné pocity. "Každý si stěžuje, že lítá jako hadr na holi, že je vyždímaný jako citron, a neuvědomuje si, jakému riziku se tím vystavuje a o co přichází. Mnoho pacientů mi nakonec řekne, že jsou za svou nemoc vděční, protože je donutila zastavit a začít si život konečně užívat," dodává Schubertová.