Motání hlavy
Baletky mají odlišný mozek, tvrdí studie. Kvůli závratím

Balet není jen umělecký tanec, podle nejnovějších zjištění může také přispět k lékařským výzkumům. Podle studie uveřejněné v magazínu Cerebral Cortex se totiž struktura mozku baletek v určitých směrech odlišuje od ostatních lidí. Po letech tančení se podle všeho u primabalerín vytváří schopnost potlačit signály z vnitřního ucha, které řídí rovnováhu. Jejich zkoumání by tedy mohlo pomoci při léčbě chronických závratí.

Vědci z Imperial College London sledovali třicítku baletek, vedle nichž vytvořili skupinu veslařek, jejichž kondice a věk odpovídaly tanečnicím. Dobrovolnice lékaři posadili do otáčivé židle v tmavé místnosti, roztočili je a poté zkoumali jejich oční reflexy a to, jak dlouho po zastavení u nich přetrvával pocit závratě. Nakonec ženy podrobili magnetické rezonanci, během níž byly pořízeny snímky jejich mozků. Ukázalo se, že u baletek závrať i reakce očí odezněly mnohem rychleji.

Záhadný mozeček

Skeny mozku odhalily mezi oběma skupinami odlišnosti v oblasti mozečku (Cerebellum), kde dochází ke zpracování informací z vestibulárního ústrojí, a mozkové kůry zodpovědné za vnímání závratě. Velikost centra v mozečku byla u baletek o poznání menší. Doktor Barry Seemungal to zdůvodňuje tím, že baletky příliš nepoužívají vestibulární ústrojí a spoléhají se na vysoce koordinované naprogramované pohyby. "Motání hlavy pro ně není výhodné, tak se jejich mozek za ta léta adaptoval. Signál jdoucí do mozkové kůry, kvůli níž pociťujeme závratě, byl potlačen. Odhalením těchto principů můžeme pomoci pacientům trpícím závratěmi," tvrdí Seemungal.

Se závratěmi se někdy potýká asi čtvrtina lidí. Běžně je motání hlavy způsobeno vestibulárním ústrojím v našem vnitřním uchu, které se skládá z labyrintů plných chodbiček a kanálků naplněných tekutinou. Tyto struktury zaznamenávají polohu hlavy, po jejímž prudkém otočení se tekutina stále hýbe a vytváří v nás pocit, že se pohybujeme. Tanečnice je však schopna udělat několik piruet za sebou, aniž by tyto projevy nějak pocítila.

Baletem ku zdraví

Umělecký tanec podle všeho nepomáhá pouze v léčbě chronických závratí, ale také v případě Parkinsonovy nemoci. Vědci z Roehampton University totiž podle informací serveru Telegraph před dvěma lety přišli se zjištěním, že balet vede ke zlepšení stavu u pacientů s tímto neurodegenerativním onemocněním. Přes dvacet lidí se tehdy po dobu dvanácti týdnů zúčastnilo tanečních hodin a výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Těžce nemocní pacienti pak s radostí na chvíli vstávali z vozíků a jejich psychika se zlepšila. Tanec je přiměl k pohybu a správnému ovládání těla.